Jak to všechno začalo

Píše se rok 2003. Sedím na baru v hospodě "U Hágena", když v tom vtrhne do dveří Moclik, který se právě vrátil z cest po Evropě. Ve svém kamionu měl čas na přemýšlení a v hlavě se mu zrodil následující nápad: "Vole, založíme si kapelu, žádný velký umění, nacákáme pár kusů a to budeš čumět, jak po nás půjdou ženský...". Slovo dalo slovo, hned druhý den ráno jsme plni optimismu sepisovali repertoár.

První veřejné vystoupení

Zpráva o tom, že jsme založili skvělou kapelu, se rychle nesla éterem. Ačkoliv jsme ještě neměli ani název, byl o nás ukrutný sapot. V listopadu, léta páně 2003, nás požádal starosta Osvald, abychom zahráli pár Vánočních koled v Roztokách před Obecním úřadem a nejlépe na Štědrý den. Pravda, představovali jsme si, že budeme hrát malinko jiný repertoár, ale nějak začít přeci musíme. Některé písničky jsme si upravili do blackmetalové podoby a 24.prosince 2003 ve 22:00 jsme prvně veřejně vystoupili. Zatím pouze ve složení Moclik a Pasťa. Teploměr ukazoval -17 st. C, přesto se na návsi sešlo neuvěřitelné množství lidí. Vše bylo zakončeno ohňostrojem a bujarou pijatikou do časných ranních hodin v hospodě "U Kozatejch".

Nový člen

Rok 2004 utekl jako voda. O kapele jsme s Moclikem spíše jen kecali po hospodách a stále jsme neměli ani název. Nicméně nastaly tři zásadní změny. Našli jsme si zkušebnu - v Roztokách na hřišti v kabinách nám fotbalisti pronajali jednu místnost. Sice zde nebylo topení, ale zase jsme nemuseli řešit chlazení lahváčů. Taky jsme si koupili aparaturu, se kterou bez problému ozvučíme nejen zkušebnu, ale i menší krčmu, kde jsme hodlali předvádět své umění.
Konečně jsme začali hrát bigbeat !!! Mocloš se chopil kytary, já kláves a bicí hrály z diskety. Za nedlouho jsme zjistili, že nám chybí basák. Povidám, že bych o někom věděl. Na základku se mnou chodil jistej Choman. Na basu sice v životě nehrál, ale vždycky s ním byla sranda. Za 14 dnů už s náma mrznul ve zkušebně a popíjel pivní tříšť.

Další vystoupení

Druhou veřejnou akcí byly 24.12.2004 opět Vánoční koledy před OÚ v Roztokách. Repertoár byl téměř shodný s loňským. Zpívat nám pomohly místní dívky Andrejka Dolenská s Janou Filingerovou. Následný večírek byl nápadně podobný tomu loňskému. Není nad to, udělat si hezkej Štědrej večír...

Máme název

Tak a DOST. Kapela složená ze třech drsňáků (a automatického bubeníka) přece nebude hrát furt jen Vánoční koledy !!! Rok 2005 začíná slibně. Konečně jsme vymysleli název. Nedávno jsem totiž zhlédl film od Quentina Tarantina - Od soumraku do úsvitu. Za tento název stačí pouze přidat slůvko band a každýmu už musí bejt naprosto jasný, co jsme zač. Tvrdý chlápci, co hrajou ještě tvrdší muziku a jen tak něco je nerozhází.

Roztoky - konečně bigbeat

30.duben 2005. K tomuto datu si může každý správný rocker připsat do svého deníčku, že vznikla nová bigbeatová legenda. První vystoupení našeho tělesa s repertoárem, který jsme pracně nazkoušeli během cca 5ti měsíců, proběhlo v Roztokách u Jilemnice (pod hřbitovem) u příležitosti pálení Čarodějnic. Účast odhadujeme na 150 převážně místních posluchačů. Ohlas byl poměrně dobrý, ale toto vděčné publikum by nejspíše tleskalo komukoliv a čemukoliv. Odehráli jsme 28 písní + přídavek. Nutno zmínit song Černí andělé, kterýžto jsme byli nuceni ukončit předčasně, jelikož jsme každej hráli jinou písničku. Jedinej kdo se držel tempa byl bubeník, kterej zřejmě vůbec nepochopil, že zbytek kapely již dávno dohrál, a bubnoval si v klidu dál…
Honorář posbíraný do kšiltovky činil 969,- Kč. Z toho jsme stihli ještě 500,- statečně prokalit. Nicméně plni optimismu se vrháme do prznění dalších písní, které během května hodláme nacvičit.

Svojek

V sobotu 21.května si nás do Svojku, jako předkapelu, pozval Luboš Odháněl, který zde vystupoval s kapelou W.I.X. Produkci jsme odstartovali ve 21.30 a hráli jsme pro téměř plný sál – asi 150 lidí. Žádné hysterické reakce fanynek sice neproběhly, ale na druhou stranu lidi ze sálu neodcházeli, což musíme ocenit. Přijelo nás podpořit i pár roztockých domorodců (asi 7 – a z nich přijelo 5 kvůli W.I.X.u). Během hodinového hraní (včetně pauzy) se nám podařilo odehrát 17 kusů a z toho jsme nedohráli do konce pouze 2 písně – což můžeme považovat za úspěch.
Po půlnočním odjezdu kapelníka se zbytek skupiny vrhnul bezhlavě do konzumace lihovin, a když dohráli kluci z W.I.X.u, a šli se do krčmy najíst a napojit, tak tam našli spící předkapelu… Takže opět povedenej večírek!!!

Roztoky

Zatím asi nejúspěšnější hraní proběhlo sobotu 18.června 2005 na Sokolce v Roztokách, kam si nás pozvali místní hasiči, abychom jim důstojně zakončili celodenní úspěšnou snahu o překonání světového rekordu v dopravě vody na vzdálenost, pomocí historické techniky. Počasí bylo nádherný, diváci – převážně hasiči – byli pěkně upravení (vypilo se 42 sudů piva) a návštěvnost byla taky vysoká – asi 300 lidí. Přehráli jsme celý repertoár a některé skladby i zopakovali. Poprvé jsme si střihli 3 nové fláky a sice: Sraž nás na kolena, Nechte vlajky vlát a Ve čtyři ráno. Možná stojí za zmínku, že při nástupu na třetí sérii jsme zapomněli vypnout CD, které vyplňovalo ticho o pauze, a celou první píseň nám tedy krásně podbarvovaly Tři sestry…
Takže zbývá závěrečné zhodnocení: Chodí na nás čím dál víc lidí, jídlo a pití zdarma dle libosti už bereme jako samozřejmost, peněz dostáváme taky čím dál víc (do klobouku vybráno 2.148,-), taky už téměř nic nijak brutálně nekazíme, můžeme tedy klidně zdražit.

Ještě nás čeká hraní příští víkend a pak si už konečně dáme zaslouženou pauzu po náročném jarním turné. Celý červenec budeme tedy odmítat všechny nabízené kšefty, až na případné výjimky, jako je Rock for People v Českým Brodě a tak podobně.

Stará Paka

Stará Paka - v pátek 24.5. jsme zde vrzli na hřišti, kde probíhaly jakési fotbalové slavnosti a bylo zde avizováno 700 lidí… No, když jsme začali hrát, tak přišlo k podiu asi 7 dětí a po první písničce jich polovina utekla. Za půlhodinovou produkci jsme nedostali ani korunu, ale bylo nám umožněno koupit si jídlo a pití. Po nás zahrála slavná grupa Imrpovizarium. Ještě, že dorazili alespoň věrní roztočtí fanoušci…

Roztoky

Sobota 25.června a my pro změnu hrajeme v Roztokách na Sokolce. Tentokráte pro místní fotbalový spolek, který měl tento víkend mezinárodní utkání s přáteli z Německa. Vcelku povedená akce, hodně podobná minulýmu týdnu. Akorát bylo méně lidí – asi 150. Nutno říct, že se o nás čutálisti starali velmi dobře. Hrálo se od 22.00 do 02.00 hod, ale akce pokračovala až do dopoledních hodin.
No a nyní následuje již zmíněná měsíční koncertní pauza – mistr potřebuje dát odpočinout hlasivkám, Pasťa játrům a Choman si potřebuje sehnat utěšitelku svých pudů!!!

Kruh

No a máme po rehabilitační přestávce, každej tuto pauzu využil dle předchozích plánů: Moclik dal zabrat hlasivkám na Karaoke šou kdesi na Slovači, Pasťova játra si odpočinula maximálně tak od nealko nápojů a Chomanův svérázný postup při lovu utěšitelky nelze veřejně rozmazávat, vzhledem ke stáří dotyčné...

Každopádně jsme během dvou zkoušek sesmolili další 3 songy - Dlažební kostku, Plakalo baby a Beze vší poezie. V pátek 5.srpna jsme s nimi udělali "díru do světa" v Kruhu, v Hostinci na Rychtě, kam si nás pozvala Sylva. Prostoru málo, zato lidí mraky. A fungovalo to. Sice vše ožilo až při třetí sérii, kdy nám už pomalu začaly docházet písně, ale nálada byla výborná a všichni spokojeni. Dorazili i věrní fandové z Roztok - dva, z čehož Fill je v podstatě Kružák a Dáda jezdí všude. Zbytek osazenstva od Kozatejch přišel až těžce po půlnoci. Kdoví, jak bychom tam dopadli, kdyby ve 2 ráno nedošlo pivko...
Bylo to naše první hraní v krčmě, ačkoliv jsme kapelu zakládali s úmyslem hrát pouze po hospodách.

Svojek

Tady to prostě žije! Opět jsme zde vystoupili v sobotu 6.srpna jako předkapela WIXu a dopadlo to dobře. Po pár písních se lidi zvedli ze židlí a sál byl téměř plnej. Odehráno 2 x 7 písní + přídavek, kterejžto byl vynechán, abychom publikum úplně nezničili a měli ještě sílu mrknout na WIX. Z Roztok účast nízká, ale na to už jsme si zvykli. Po hraní následoval bohatej přísun tekutin a na Chomana nečekaně čekal i výdej tekutin a vybral si pro tento akt místo nad jiné praktické a sice PODIUM. Zde se odehrávalo až do ranních hodin nechutné divadlo, ale budiž našemu basmenovi přáno, vždyť by nám jinak explodoval. Dle jeho slov: "Utěšitelka držela jako petlice, haleluja!"
Ale vraťme se k muzice. Dostalo se nám pochval ze všech stran, ale nutno vyzdvihnout chválu od Luboše, které si musíme vážit. Zvukař Michal nám z celého výstupu udělal záznam, takže budeme mít naše první DEMO. A pokud se nad ránem pohyboval po sále někdo s kamerou, tak bude Choman mít dokonce své první DVD!

Žehrov

Pátek 19.srpna. Letní parket v malebné vísce poblíž Příhrazských skal. Hned po příjezdu na náves jsme si všimli hloučků lidí, kteří spěchají na tancovačku, jo v Českém ráji to zřejmě bigbeatem žije - jedeme tam! Na místě konání bylo lidí vskutku dosti, jenže přišli na Country a nás poslali na druhou stranu vsi - "kde snad má taky něco bejt". A bylo, krásnej areálek na břehu rybníka, zastřešený parket, prase na rožni, steaky z krkovice na grilu, losos v udírně, svijanská jedenáctka ve výčepu - prostě RÁJ. A tady to teď máme pokazit naší produkcí? Nakonec se vše povedlo, kluci z WIXu dokonce obětavě roztančili parket a hrálo se nám dobře. Na oplátku jsme my naším tancem nechtěli pokazit vystoupení WIXu a tak jsme se šli věnovat Svijanskému mázu. Zhruba za hodinu Moclik vypadal, že zde hraje už od rána, tak se zbytek naší grupy sbalil a odfrčel ještě na pár kusů ke kozám. Druhý den nás čeká ještě vystoupení s Improvizáriem, takže to nebudeme s těma chlastama přehánět :o)).

Židněves

U příležitosti 750ti let od založení této obce uspořádali místní nadšenci, v sobotu 26.srpna, krásnou taneční zábavu, na kterou si nás jako předskokany pozval opět Luboš Odháněl. Podium poblíž sportovního areálu, dovedně vytvořené ze dvou návěsů kamionů, dotvářelo naší kapele téměř domácí zázemí, jelikož 2/3 skupiny tvoří ortodoxní kroutiči volantů - v podstatě ještě v životě nedělali nic jiného :o)). Dle slov Jardy Vedrala - zde a ani v okolí už minimálně 10 let žádný bigbeat nebyl a zřejmě proto se zde sešlo 350 platících a věrných posluchačů čehokoliv - což nejlépe dosvědčuje to, že i na naší produkci byl plný taneční parket. Hrálo se výborně, snad jako dosud nikdy. Básníky si s náma zazpívala Romča s Lubošem, stejně jako neplánovaně Jahody mražený. Na poslední song Pijánovka jsme přizvali zvukaře Michala, který se postaral o tvrdé kytarové dunění a píseň bychom mohli přejmenovat na Kytárovka. Pěkný to bylo.
Po hraní dokonce naběhli maníci a odnosili nám aparát k autu, na což si nesmíme zvykat, jelikož to nejspíše udělali z vděčnosti, že už končíme. Následovala výborná privátní večeře v zákulisí. Prostě paráda. Škoda jen, že kolem půlnoci se ochladilo natolik, že naše bohužel střízlivá těla začala vnímat chlad a museli jsme tedy naskákat do vozů a odfrčet k domovům.

Kruh

2.září jsme opět vrzali na Chomanově domácí půdě, tedy v Kruhu "Na Rychtě". Tentokráte se zábava rozjížděla velmi pozvolna, takže tančících jsme se dočkali až při třetí serii. Nakonec však vznikla perfektní atmosféra, lidi tančili, Choman skákal - což ho unavilo natolik, že asi hodinu po hraní usnul u stolu... Premiérově jsme si brnkli Valchu u starýho Růžičky. Částečně v novém kabátě - bez kytary - jsme odehráli Zrcadlo, jelikož Moclikovo kombo stávkovalo, zřejmě znaveno po náročné letní šňůře :o).

Svojek - už jsme jen Soumrak band

V pátek 28.října jsme zahráli poprvé pod novým názvem kapely – Soumrak Band. Starý název jsme zkrátili z praktických důvodů. Jinak vše ostatní nám zůstalo stále tak dlouhé, jak má :o)). Během téměř dvouměsíční pauzy jsme nezaháleli – nechali jsme si vyrobit plakáty, založili webovou adresu, sehnali webmastera Lukase, který se ihned chopil tvorby těchto stránek. Taky jsme nazkoušeli 3 nový songy – Časy zlý a Mám tu zůstat… od Hudby Praha a od skupiny Liquido píseň Narcotics, ke které Moclik zdárně stvořil text, mimochodem o čem jiným, nežli o chlastu. Ve Svojeckém kulturáku jsme si hned ověřili, že tyto skladby budou fungovat a máme z toho radost. Lidí přišlo dosti, Svojek zkrátka opět nezklamal. Choman taky ne – ve 2 ráno usnul v hospodě. Jeho spánku předcházel neúspěšný lov, konzumace peprmintky a následný pád ze židle. Už máme skoro podezření, že to vše dělá naschvál, aby nemusel uklízet aparát :o).

Kruh

Sobota 29.října. V hospůdce „Na Rychtě“ měli už od odpoledních hodin sraz spolužáci ze základní školy (ročník 1945). Zřejmě poklidné rozjímání nad starejma fotkama jim zcela překazilo naše zvučení, po kterém téměř všichni opustili tento lokál. Ti, co zůstali, nás ještě zkoušeli přemluvit, ať to ztišíme na polovinu a zahrajeme nějakou polku… Svoji marnou snahu pochopili hned vzápětí a dali se též na ústup… Hospoda se během chvíle naplnila k prasknutí a my mohli začít dělat ten pořádnej rámus. Bohužel už při druhé písni Moclikoj definitivně zkolabovalo kombo – dle jeho elektrikářských znalostí to bylo způsobeno kolísavým proudem, zvýšenou gravitací a erupcemi na slunci… Nicméně po menší technické přestávce se zábava rozjela v plném proudu a pokračovala až dlouho přes půlnoc. Na báru jsme pak popíjeli téměř do časných ranních hodin.

Bohužel celý tento jinak velice povedený večírek zůstane už jednou pro vždy zastíněn tragédií, která nás všechny srazila do kolen. Náš velice dobrý kamarád se po návratu ze zábavy doma zastřelil. Co dodat… Nikdy na Tebe nezapomeneme, Jirko!

Kundratice

Kundratice malá ves, ale přesto se v sále místní školy sešlo 19.listopadu poměrně dost hudbychtivých lidiček. Točil se náš oblíbený „Svijanský Máz“, takže se dalo předpokládat, že minimálně jeden z nás usne už během hraní, ale tentokrát jsme kupodivu všichni vydrželi živí a čilí až do konce :o)). Nálada byla parádní hned od začátku a nezhoršila se ani v průběhu večera. Skoro jsem myslel, že ani hrát nepřestanem. No, v půl třetí jsme toho už měli fakt plný kecky a museli jsme skončit, čímž jsme rozhořčili spoustu fanynek :o)).

Také jsme zde poprvé použili naše fungl nová podiová světla. Když jsem je sestavoval dohromady a zapojoval, tak Choman bystře dodal: „jen aby to hrálo!“, museli jsme mu tedy vysvětlit, že tenhle aparát nehraje, že bude svítit :o).

Roztoky

Roztoky 26.listopadu opět nezklamaly. Hráli jsme již od 18ti hodin pro místní děcka a večer pak vypukla ta pravá vesnická zábava. Poslední „tanečníci“ se motali po vsi ještě kolem páté hodiny ráno. Bigbeat bývá v Roztokách poměrně často, divadlo se občas do obce taky dostane, ale muzikál v Roztokách byl zaručeně poprvé :o). O tuto kulturní vložku a zároveň zlatý hřeb večera se postarali pořadatelé - pan Unudle s Maďarem. Secvičili krátkou scénku, na motiv Perníkové chaloupky, a my jsme jim k tomu dělali hudební kulisu. Sranda to byla.
Od Chomana mám zakázáno zmiňovat jeho alkoholové zážitky – prý máme každý nějaké soukromí :o). Musím ovšem pochválit péči, s jakou se o nás pořadatelé starali – na podiu jsme měli bednu piva a pečený králík od paní Martičky taky neměl chybu !!! Prostě hodně povedená akce.

Svojek - první vlastní song

Sobota 10.prosince. Tentokrát si nás do Svojku pozvala kamarádka Jitka, která ve zdejší hospůdce důstojně oslavila své narozeniny. Obložené tácy jednohubek, pivko, hruškovice, čerstvě vyuzené párečky s křenem – prostě paráda! Pálenka nám byla doslova nalévána přímo do chřtánů i během produkce. Všichni se bavili, tančili, popíjeli…
Premiérově jsme si zde zahráli náš fungl nový song – Soumrak, z čehož máme velikou radost. Je to úplně jiný pocit hrát něco z vlastní tvorby, než převzaté věci. Skladbu jsme udělali záměrně jednoduchou – na tři akordy, ne že bychom jich víc neuměli (zvládneme i čtyři), ale chtěli jsme hlavně usnadnit práci kapelám, které se budou snažit zviditelnit hraním našeho repertoáru :o)).

Kruh

Původně jsme měli strach, že díky posunutí termínu ze soboty na pátek 16.prosince bude v Kružské hospůdce „Na Rychtě“ málo lidí. Opak byl pravdou, krčma byla plná téměř k prasknutí – ne snad že by lidi vypadávali oknama ven, ale víc už by se jich sem vážně nevešlo. Pár písní si zabrnkal i kamarád Honza Horáček, který s náma kdysi basoval v Improvizáriu. Opět mě to nedá a musím zmínit výbornou večeři a pochválit péči s jakou se o nás Sylva starala. Hrálo se nám výborně a doufáme, že i Vám se to líbilo. Nicméně jsme v Kruhu vrzali poslední dobou dost často a proto zde dáme pár měsíců pauzu, abychom už nezačali být nudní. Zbývá ještě poděkovat všem skalním fanouškům, kteří se sem za námi vypravili a neodradila je ani sněhová vánice. Děkujem!

Bělá pod Bezdězem

Sobota 17.prosince. Už cestou "na kšeft" jsme si připadali jako velcí umělci, museli jsme totiž kouknout do mapy kudy kam – se slovy „tak kde to dneska zase hrajem…“ :o)). Hned po příjezdu do tamějšího kulturáku začal boj o záchodovou mísu, neboť před odjezdem jsme s Chomanem v hospodě snědli několik topinek s tatarákem a náš silně vyvinutý zažívací trakt zřejmě ihned rozpoznal nebezpečí infekce BSE, a proto se rozhodl vše okamžitě strávit a vyloučit z našich těl :o). Neponechal jsem tedy nic náhodě a šel rovnou k baru vydesinfikovat orgány několika pálenkama. Choman řídil, takže se ho desinfekce netýkala, ale statečně ho v této roli nahradil Moclik.
Následné hraní proběhlo parádně, až na jistou postarší máničku, oděnou v mrkváčích, džínové bundě, na kterou si pro zvýraznění svého životního postoje ještě navlíknul džínovou vestu, a na nohy číny. Tento démon tanečních zábav na mě už při druhé skladbě dlouze a ostře pohlédl, zavrtěl hlavou a odešel. Měl jsem chuť vypnout klávesy a odejít taky. Pak mně ale svitlo, že není otráven naší muzikou, ale naštvalo ho, že jsme mu vypili všechnu slivovici :o).

Roztoky - opět koledy...

Tak a máme za sebou poslední vystoupení v tomto roce. Proběhlo na návsi v Roztokách 27.prosince. Stejně jako v minulých letech byla návštěvnost téměř neuvěřitelná. Odehráli jsme pásmo lehce rockově upravených Vánočních koled, zpěvu se velice zdárně ujala kamarádka Vendulka Jeriová, kterou jsme Moclikoj představili hodinu před vystoupením – z toho je vidět, jak pilně jsme zkoušeli :o)). Program byl obohacen pěkným vystoupením dětí z místní mateřské školky a vše zakončil bengálský ohňostroj. Během této krátké akce se vypilo 55 litrů svařáku!!! Večírek dále pokračoval v hostinci „U Kozatejch“, což nemohu dále rozvádět, neboť si ho ani pořádně nepamatuju…

Rádi bychom poděkovali všem odvážným, kteří se na nás někdy přišli podívat, omluvit se chceme těm, kterým jsme zkazili ideály o muzice. Přejeme Vám poklidný zbytek roku a těšíme se na Vás na některé z příštích akcí.