Slaná u Semil

V sobotu 7.února jsme prvně zavítali do Slané. Skoro to už vypadalo, že zábavu zrušíme, páč jsem nemohl ani zaboha sehnat řidiče, ale nakonec toto břémě na sebe opět vzal bebenec Láďa a já se mohl plně věnovat svému hobby… Je škoda, že nedorazilo více lidí, což je zřejmě dáno mrtvou plesovou sezónou a finanční krizí na newyorské burze, ale i tak bylo radost pro Vás všechny hrát a moc se nám u Harryho líbilo. Krásný a útulný sál s perfektní akustikou, čisté záchody (to má Dan Landa rád) a k večeři řízečky, prostě paráda !! Včera jsem byl ve zkušebně skládat aparát a nedalo mi to… Choman s sebou stále vláčí tajuplnej kufírek, kterej nám imrvére všude překáží, no a jak tak včera všechno uklízím, tak jsem se osmělil a podíval se do něj. Krom neskutečnýho bordelu, v podobě vyžvejkanejch žvejkaček, propocenejch trenýrek a zablešenýho hřebenu, zde byl štus buřtožroutskejch textů a akordů na Dajánu, Okoř, Montgomery atd… Choman zjevně nenechává nic náhodě a je připraven i na publikum od táboráku. Děcka, ještě jednou všem děkujeme za sobotu a přejeme Vám pěkný zbytek zimy. Hoj.

Roztoky - maškarní

Maškarní bál, narvanej sál, soumrak tam hrál, tatarák žral, nápoje sál, no a tak dál… (jsem to ale básník). To byl zase jednou nářez. Roztocká sokolovna v sobotu 7.března vskutku praskala ve švech. Necítíme se ani trochu jako plesová kapela, tohle je jediná výjimka, kterou potvrzujeme pravidlo. Večírek odstartovala partička skvělých muzikantů - Dědové Harryho Pottera, kteří doplnili náš repertoár o pár polek a valčíků od kapel AC/DC, Roling Stones a Iron Maiden. Hned po této tancovačce jsme přitvrdili atmosféru s naší Námořnickou, slabší povahy musely holt odejít :-). Panstvo a damstvo, v tomto našem podání, na které jste teď byli pár let zvyklí, to byla tady na okolí poslední zábava. Nebojte, nezměníme z gruntu celej repertoár, ale po křtu nového céda, který proběhne též v Roztokách 2.května, malinko repec poupravíme. Vyházíme do koše spoustu ohranejch převzatin a vybalíme na Vás pár nových ploužáků z naší dílny, které jsou snad ještě více ulítlé, než songy na první placce… Mrkněte se taky do fotek, které nám zdárně vytvořil kamarád Jirka Šťástka, jemuž patří velký dík. Děkujeme taky všem pořádajícím, všem krásným a nápaditým maskám, všem tanečníkům a tanečnicím, prostě všem. Tak zas někdy ahoooooooj !!!

Lomnice nad Popelkou

SOUMRAK na Géčku, aneb bejvali jsme dobrá parta…

V sobotu 14.3. jsme odjížděli do Lomnice s jakýmsi otazníkem v hlavě. Nejednalo se o klasickou zábavku v KD, ale o menší akci v restauraci Géčko. Nikdy nevíme, jak bude publikum reagovat na naše romantické písně v prostorách, kde se standardně spíše pije než tancuje. Během večera však vznikla parádní nálada a s postupným účinkem tankové dvanáctky ztrácelo publikum zábrany a kapela paměť. Tato kombinace fungovala výtečně, poslední sérii si doufám stejně jako my nepamatujete ani Vy :-). Bohužel se pak stalo to, co v našich interních vztazích zanechá trvalé následky. Od rozjedené večeře jsem si odskočil k báru na malou zelenou a Moclik využil tohoto okamžiku a zbaběle mi ukradl a snědl GULÁŠ !!! Nyní, s odstupem času, už ve mně vyhasl oheň vášně a nenávisti, ale už to mezi námi nikdy nebude jako dřív. Už si prostě nemůžeme věřit. Mrzí mě to, ale jednou to zřejmě přijít muselo. Kdybychom nebyli těsně před vydáním cédečka a tedy těsně před zbohatnutím, tak by se Soumrak jistojistě rozpadnul…

Klášter Hradiště

V pátek 17.4. jsme si asi hodinku vrzli v obci Klášter Hradiště před Argemou. Lidí sice nějak extra moc nedorazilo, ale o to víc jsme to všici během vystoupení Argemy zapili. Pár lidí si nás tu dokonce pamatovalo, když jsme zde hráli před třema rokama s W.I.Xem. Sranda byla převeliká, vše jsme tradičně zakončili v Příšovicích na benzínce, kde jsme do sebe narvali nějakej lahváč a bagetu, kterou v sobě nejmenovaný kolega udržel pouze do Kundratic :-). Děkujem všem, které jsme alespoň trochu zaujali a těšíme se zase někdy příště…

Nové CD

Když nohama, tak na zemi!

Rok tvrdé dřiny, nesčetné množství vypitých plzní a peprmintky, kartony vyhulených cigaret, noci probdělé v lihovém oparu… Ano, toto všechno jsme museli prožít, abychom byli schopni vyplodit na světlo světa nové CD se značkou SOUMRAK. Název céda „Když nohama, tak na zemi!“ vyjadřuje, jaký máme blízký vztah k naší matičce Zemi, ale věřte, že o ekologii naše texty nepojednávají a ani není vyrobeno z recyklovatelného materiálu… Je na něm 12 veselých písniček známé autorské dvojice Moclik / Pasťa (něco jako Svěrák / Smoljak), ale samozřejmě se na konečné podobě a aranžích podílela celá kapela. Úžasný několikastránkový booklet a obal cédéčka nám jako již tradičně vyrobil Vráťa Horčík. No a zbytek už je jenom na Vás, na našich věrných i nevěrných posluchačích. Přejeme Vám příjemnou zábavu a hodně pevných nervů při poslechu těchto líbezných tónů :o)

Roztoky - křest CD

Naše druhé miminko je úspěšně pokřtěno a vše bylo řádně zapito (o tom by Vám mohl nejlépe vyprávět zvukárčik Afroš, který na sále uklízel aparát ještě v neděli odpoledne…). Během večera se na podiu vystřídalo spousta hostů, kteří přijali naše pozvání a udělali si čas na tento pro nás výjimečný večer. Vendulka, Bróňa, Luboš Odháněl, starosta Osvald, Vráťa Horčík, Marek Brodský, Zdenda Plášek… a samozřejmě i všichni dorazivší lidičky, celá tato ohromná parta si zaslouží obrovský dík a naši poklonu a úctu, smekáme klobouk až k zemi a vážíme si toho !!! Jářku nestává se nám to pokaždé, že máme narvanej sál 5 hodin v kuse, od první do poslední písničky… Paráda přátelé. No a na závěr ještě článek z Krkonošského deníku .

Nová Paka a Košťálov

Během uplynulého víkendu bylo zjištěno, že pokud hrajeme v pátek i v sobotu, tak se kapela velmi sblíží a nastává téměř rodinný život (s Chomanem jsme se navzájem málem pozabíjeli hned první večer). V pátek 15.5. jsme předskočili před Komunálním odpadem v Nové Pace „na klášteře“. Akcička velmi dobře zorganizovaná a my děkujeme za pozvání. Domů jsme se odebrali nezvykle brzy, ale tím večírek neskončil. Při couvání ku baráku mi starý a zkušený kamioňák choman rukama naznačoval, kolik ještě zbývá místa ke zdi: ukazoval „TAKHLE“, jenže ono tam bylo jenom“takhle“ – přišpendlil jsem na zeď okapový svod… Následné usmiřovaní se (v krčmě roztocké) dopadlo dle fotek dobře :o)

No a už je tady sobota a my jedeme hrát do Košťálova. Moclik dorazil na sál sice poslední, ale s plným batohem pita, „páč už toho má plný zuby a dneska nekalí“. Jeho vozidlo stálo za místní sokolovnou ještě v neděli v podvečer… Ha, teď jsem si na něco vzpomněl, před víkendem jsem tady psal, že máme velice zajímavé rozjezdy v první sérii a občas se stane, že začneme hrát každej jinou písničku. Tak to se tentokrát nestalo, na písničce jsme se dohodli dobře, jenže někdo ji hrál od A-dur, jinej v G-dur a zbytku souboru radši pohotový Afroš vypnul aparát… Ovšem musíte ocenit, že jsme nepřestali hrát a každej jsme si v klidu „jeli“ celou píseň to svoje, s plným přesvědčením, že chybu dělá někdo jinej :-).

Bělá pod Bezdězem

V sobotu 23.května jsme rádi přijali pozvání Luboše Odháněla a zahráli si dvě sérky v Bělé pod Bezdězem před kapelou W.I.X. Snažili jsme se hrát převážně naši tvorbu, což většině osazenstva klubu Koule moc neřeklo, ale všichni posluchači mají jistotu, že slyšeli songy, které zaručeně nikdy neuslyší v rádiu ani nikde jinde, takže si domů odnesli dá se říct ojedinělý kulturní zážitek :o). Děkujeme, že jste to s náma vydrželi… O celkové úrovni prožitého koncertu vždy nejlépe vypovídá to, kolik kapela prodá po svojí produkci cédéček – ani jedno :-). Stoupající popularitu jsme museli tradičně zapít na benzínce v Příšovicích, kde jsme měli konečně klid od novinářů a rozvášněného davu.

Roprachtice

Nedávno jsem byl ostře nařknut basovou sekcí našeho orchestru, že se v kronice a ve fotogalerii vyzdvihuje pouze jeho občasné předávkování se lihovinami a následné usínání kdekoliv a kdykoliv… A o sobě prý píšu jen to pěkné :-). Tak abych udělal pravdě za dost – ano, i mně se občas stane nějaké to extempore… V pátek jsem si vyrazil na plzínku k Hágenoj – v dobré víře, že si udělám jen lehkej nátisk na sobotu, abych pak jako víc vydržel. Vše dopadlo uuuplně jináč, z neznámých důvodů jsem se ocitl asi v jednu ráno v Kundraticích, kde hrál Seven, a jelikož byla fakt psí zima, tak jsem byl přírodou donucen pít RUM.., a když už něco dělám, tak nejlépe jak to umím… Asi ve čtyři ráno jsem se probral napůl tuhej u ohně, takže pokud se v sobotu někomu zdálo, že jsem trochu přešlej mrazem, tak toto berte jako omluvenku.

Nyní už si pojďme povědět něco o sobotní zábavě v Roprachticích. Cestou do těchto horských končin volám Adélce a chci jí vysvětlit trasu. Odvětila mi: „…bez obav, už se řítím… mám přesně vyjetou trasu z počítače…“. Potěšil mě její zodpovědný přístup. V Roprachticích nás přivítala útulná a vytopená hospůdka, kde jsme si ihned dali nějaké to pivko, které mi opět vrátilo chuť do dalšího života, což už jsem nečekal. Asi za dvě hodiny mi volá Aduš, že se někde stala chyba a ona je v nějakém Jablonci… Vše nakonec dopadlo dobře, Adélka uznala, že ženská by se bez mužské rady neměla pouštět do samostatných projektů…
Na závěr bychom rádi poděkovali pořádajícím za pozvání a za výbornou večeři, Michalovi za poslané fotky, všem dorazivším děkujeme za účast a třeba se v této malebné vísce shledáme zase někdy příště.

Roztoky

ROCKOVÉ ROZTOKY 2009 jsou již minulostí... Letošní již šestý ročník tohoto pohodového festiválku se konal v sobotu 13.června. Krom naší maličkosti jste mohli vidět a hlavně slyšet královehradeckou skáčkovou partu Skandaal, neuvěřitelně skromného člověka, hitmakera, který svoji tvorbou oslovil již několik generací, pana Jaroslava Uhlíře, dále nestárnoucí punkovou legendu Visací Zámek, naše dlouholeté kamarády a fajnové kluky (a holku) ze skupiny Schodiště a na závěr celého večírku vystoupil Luboš Pospíšil se svojí staronovou kapelou 5P, jejichž produkci už si bohužel nepamatuju… Co se týče našeho účinkování, tak musím říct, že jsme nečekali kolik se Vás sejde pod podiem. Moclik mi před koncertem povídal, že si vezme černý brejle, páč nehodlá koukat do prázdna, ale bylo to zbytečný, všem Vám strašně děkujeme za podporu. Obrovské poděkování si zaslouží i celý pořadatelský tým, který se podílel na této akci. Bezmála 70 dobrovolníků, bez kterých by se tento festival vůbec nemohl konat, zajistilo perfektně fungující areál, ve kterém se sjelo spousta lidiček ze všech koutů republiky. Ve fotkách můžete ještě jednou "nasát" tuto nezapomenutelnou atmosféru. Článek z Krkonošského deníku je k přečtení ZDE. Takže ještě jednou VELKÉ DÍKY VŠEM !!!

Benešov u Semil

V sobotu 20.června jsme měli premiéru v Benešově u Semil – v Podolí, kde dobrovolní hasiči před pár lety vybudovali úžasný areál, který nás mile překvapil, ba přímo nadchnul, stejně tak jako péče, se kterou se o nás pořádající starali. Na skromnou otázku: „Nebude vám k večeři vadit řízek s bramborovým salátem?“ se skutečně dalo odpovědět pouze: „no když nic jinýho nemáte, tak co se dá dělat…“ :o) Fakt paráda, moc děkujem!!! Jediné co nás malinko překvapilo, byl dlážděný taneční parket, který byl šoupnut jakoby krapet mimo, prostě nebyl přímo před podiem, takže nastala poněkud zvláštní situace, kdy se tančí jinde a hraje taky jinde. Nicméně kolem půlnoci jste se už částečně přesunuli i před podium, na kamínčí, ze kterého se rázem zvedl oblak prachu a dosedl přímo na moji klaviaturu, kterou si budu muset po pěti letech vyluxovat. Jinak se žádné další veselé zážitky nekonaly, neb jsem musel OPĚT řídit a tím pádem byla v souboru velice ponurá až napjatá atmosféra… Ve fotogalerii se můžete mrknout na pár fotek, které nám pořídil náš věrný dvorní fotograf Jiří Šťástka, za což mu náleží tučná odměna v podobě této děkovací věty: Jirko, díky !!! Ještě upozorním na poslední fotku v galerii, zde si všimněte velice zajímavé kombinace dvou plakátů, které byly přesně takto vylepeny v areálu :-).

Praha, Semčice a Kundratice

Víkendový „troják“ odstartoval dva nejoblíbenější měsíce v roce, škoda jen, že nás už se prázdniny netýkají, ač stále vypadáme jako študáci. Ve čtvrtek 25.6. jsme si zabrnkali spolu s veselou partičkou Nahoře pes v pražské hospůdce Cafe na půl cesty. Co bychom to byli za kapelu, kdybychom si alespoň na sklonku svojí kariéry nezahráli v Praze. Takže hlavní město dobyto a nyní už můžeme klíďo odejít do hudebního důchodu.

Hned druhý den nás přivítalo tradičně deštivé koupaliště v Semčicích, kde jsme předskočili před W.I.Xem. Akce se kvůli počasí málem nekonala, hrát se začalo až ve 22.00 hodin, ale nakonec se vše povedlo na vítečnou. Muzicírování dál od domova si nejvíce užívá Láďa, jelikož je to bagetový přeborník a cestou tam ani zpět nesmíme vynechat jedinou benzínku. Tento víkend jsem mu to počítal a spořádal těchto výrobků asi 27 a mohl by Vám o nich vyprávět celé hodiny. Nejlepší je totiž hamburger od KM produkt, ale ani taková bageta Argentina od firmy Krokodýl není špatná… No je to prostě labužník a fajnšmekr :o).

V sobotu nás čekala zábava v Kundraticích, kam jsme jeli natěšeni a s přesvědčením, že bude narváno. Prohra se přiznává těžko, ale v okolí bylo mnoho jiných akcí a ta naše bohužel moc lidí neoslovila. Ze začátku nám to bylo hodně líto, přemýšleli jsme co děláme špatně, jestli jsme málo komerční, hrajeme to co není slyšet denně v rádiu a na každý tancovačce v okolí 3x za víkend, možná máme málo písniček od Kabátů, možná se málo předvádíme, málo přetvařujeme, děláme vše trošku jinak, po svým a právě to třeba nikoho nebere…, ale v průběhu večera jsme si řekli – DOST – musíme si přeci vážit těch, co nás dnes přišli podpořit, těch nejvěrnějších z nejvěrnějších a udělat pro ně maximum, budeme prostě hrát jako o život. A jak pravil z podia Moclik: „děkujeme všem co dnes dorazili na naši komorní akci, je přeci nádherné, když se během zábavy stihneme s každým z publika pozdravit osobně“ :o). Je to tak, važme si každé pobavky, i té méně povedené a bavme se seč nám síly stačí. Nic na svém image a ani na výběru repertoáru měnit nebudeme, půjdeme si dále svojí cestou a jak kdysi zpíval Olda Říha a následně text malinko poupravil Petr Fiala: „S károu prastarou a svou kytarou, nikdy nevim co bude dál. Asi budu hrát, pro všechny, dokud o to budou lidi stát…“. Přejeme Vám slunečné a pohodové léto, kamarádi !!!

Žehrov a Dolní Sytová

Při cestě na Žehrov, v pátek 10.července, Moclik znaleckým okem hydrometeorologa, které pohlédlo skrze okénko naší dodávky do černých mraků na obloze, zhodnotil situaci touto větou: „nazvučíme a začne chcát jako dycky…“. Spletl se, pršet začalo ještě před zvukovkou a přestalo snad až ráno. O to větší obdiv patří všem, kteří i v tomhle psinci dorazili na letní parket. Při skladbě Známka punku jsme na podiu rozjeli takové pogo, že se moclikovo kombo zřítilo asi z metru přímo na čumák a tak omluvte poněkud předčasné ukončení zábavky, ale to je prostě punk :-) !!!

No a už je tady sobota a my si to valíme do Dolní Sytové. Pršet začalo tedy až kolem půlnoci, ale odolné horalky a horaly, co chodí ke splavu, to nikterak nezaskočilo a opět nám potvrdili, že TADY se prostě tančí i v dešti, paráda přátelé !!! Asi bychom lhali, kdybychom tvrdili, že do každého hraní dáme maximum a předvedeme vše co umíme i neumíme, mělo by to tak nejspíš být, ale věřte, že někdy to prostě nejde a člověk ze sebe nevytlačí to co v něm není. To se ovšem netýkalo tohoto sobotního hraní, protože tady jsme si to užili naprosto dokonale a hrálo se nám, jako kdyby to mělo být naposled, prostě perfektní atmosféra, úžasný lidičky, přiměřená hladinka v žíle, dobrý zvuk, Vaše rozzářené pohledy – toto vše když se spojí dohromady, tak vznikne ta nejlepší nálada na světě a my Vám za to za všechno z celého srdce DĚKUJEME !!!

Krakonošovy letní podvečery

Ve čtvrtek 16. července jsme si opět po dvou letech zahráli v Jilemnici na rynku, tentokráte na náměstí Tyršově, neb velké rozkopáno jest. Každopádně se pořádajícímu městu podařilo uskutečnit krásný hudebně-kulturní jarmark, který se nese ve staročeském duchu. Tato atmosféra přilákala stovky lidí, kteří si (jak doufáme) užili tento večírek stejně dobře jako my. Snad Vám moc nevadilo, že jsme (vyjma třech písniček) hráli pouze vlastní tvorbu, která většině z Vás asi mnoho neřekla, ale projekt Krakonošových podvečerů je o představení se pozvaných souborů a převzaté skladby by Vám o nás moc neřekly. Takže toliko k obhajobě našeho playlistu, ale vzhledem k tomu, že z náměstí nikdo neodcházel, věříme, že se Vám snad i tak naše vystoupení líbilo. Obrovský dík patří zvukaři Michalovi Novotnému, který se postaral o to, aby vše hrálo jak má, což nebylo na zapůjčené aparatuře úplně lehké... Vše nakonec dobře dopadlo, inu jak to už v pohádkách bývá, a nám nezbývá než poděkovat Vám - zúčastněným a úžasným lidem, dětem a kamarádům. Pořadatelskému týmu chceme popřát hodně zdaru při konání dalších takovýchto krásných večerů pod dohledem Krakonoše.

Žehrov a Roztoky

Přesně v půlce prázdnin jsme se dočkali prvního teplého víkendu letošního léta. Řádně jsme si ho užili, jen co je pravda. V pátek 31.července nás čekal parket u rybníka na Žehrově. Adélka s náma tentokráte nemohla jet, pančto ochořela chorobou zákeřnou. Zábavku jsme tedy odehráli pouze v mužské sestavě, krom finále, kdy na podium přišly holky z nedalekého tábora a úžasně to rozjely – tímto je srdečně zdravíme, bylo to bezva :-). Chomanoj se cestou domů podařilo tradičně rozlejt v autě komplet celé pivo, což by snad ani nevadilo (už jsme si zvykli - dělá to každej tejden), ale považte – on rozlil PLZEŇ !!! Návrat domů v půl šesté ráno, taky paráda :o). Náš dvorní řidič Jiří, zvanej též rockovej Dědek, nás proklíná ještě teďka…

Sobotní akci na Sokolce odstartovala již krátce po osmé hodině kapela Dědové Harryho Pottera. Pak následoval náš asi tříhodinový blok plný písniček o lásce a večer zakončili přátelé z pražské kapely Nahoře pes. Tím ovšem mejdan neskončil, vše pokračovalo až do těžce ranních hodin. Dle fotek je patrno, že to byla noc plná objímání, objímal se snad každej s každým, je to pěkný, že se máme všichni takhle rádi :-). Jistá slečna mi dokonce vyseknula poklonu, že se ji líbí jak „zpívám“, páč prej má ráda vychlastanej hlas… Takže děkuji uctivě :o). Snad už jsem na nic zajímavého nezapomněl, respektive víc si toho už nepamatuju a co si pamatuju, tak zveřejnit nejde. Nezbývá tedy, než poděkovat všem, se kterými jsme se během víkendu potkali a kteří jsou stále věrní rokenrolu jako prase, tedy muzice se značkou Soumrak :o)).

Židněves

V sobotu 8.srpna jsme rádi přijali pozvání Luboše Odháněla a hodku si zahráli před kapelou W.I.X. v Židněvsi, poblíž Mladé Boleslavi. Akce to byla ve velkém formátu, neskutečné množství lidí a s tím spojené i dlouhé fronty na pivko, které bylo po parném dni vskutku vysvobozujícím mokem. Během své produkce jsme kupodivu roztančili i pár lidiček, což předkapelu vždy potěší, neb drtivá většina přítomných nás slyšela prvně v životě. Pochybuju, že si někdo pamatuje naše hraní zde s Lubošem v roce 2005. Vzhledem ke značné nervozitě řidiče (hádejte kdo řídil) jsme se vydali domů poměrně brzy. Cestou nás stavěla hlídka policejní, které jsem málem nestihl zastavit, páč moje ruka měla zrovna rozepsanou textovku. Zprvu mě to dosti rozčílilo, znáte to, píšete a někdo Vás vyruší – celá pointa SMS je rázem v řiti. Vzápětí jsem si uvědomil, že nám nesvítí přední světlomet a tak jsem strážníkům tu nedodělanou textovici prominul. V duchu jsem poděkoval frontám na pivko v Židněvsi :-)…

Sladký konec léta...

Vskutku úžasný konec prázdnin nás čekal 29.8. v Peřimově. Dokázali jste nám, že má cenu dělat to co děláme a nová energie nám opět proudí v žilách (mimo jiného…). Vydrželi jste tančit až do ranních hodin, ač teploměr klesl téměř k nule. Vážíme si toho a z celého srdce Vám všem děkujeme. Spoustu lidí musí dneska bolet leb, páč 60 litrů vypitého svařáku se někde určitě projeví :o). Před chvílí mi volal Choman, že už si pořádně nepamatuje ani poslední sérku… to je partička ten Soumráček. Každopádně díky Vaší podpoře jsme se rozhodli, že tu ještě nějaký čas budeme prudit a vydáme ještě alespoň jedno CD, neb Moclik včera vymyslel název :o). Mějte se pohodově a užívejte babího léta. Howgh!

Háje nad Jizerou

V sobotu 5.září jsme si střihli společné hraní se skupinou Unisono v Hájích nad Jizerou. Tato kapela tu kdysi brázdila po všech tanečních parketech v okolí a tak jsme si při poslechu jejich písní malinko zavzpomínali na léta dávno minulá, na první flámy, na platonické lásky, na rána, kdy nám ještě nebylo po chlastu blbě, téměř nám slza ukápla… No, nakonec jsme se při tom vzpomínání s Chomanem pěkně nalili, prostě paráda :o). Čekali jsme tedy hodně slabou návštěvnost, jelikož byl v televizi fotbal a v Jilemnici Lunetic, ale dopadlo to dobře, máme z Vás radost děcka. Ještě tu musím zveřejnit jednu starou textovku od basmena, kterou jsem vyhrabal ve svém tydlifónu, cituji: „Zdar vole! Zrejme jsme uz tak slavny, ze se dava dohromady Soumrak revival. Psal mi nejakej kluk, ze pry nacvicujou nase songy a jestli bych mu neposlal noty na basu. Bohuzel jsem mu musel odpovedet, ze noty neznam…“. Tak takovýhle my jsme umělci :o). Příští týden si dáme pauzičku, abychom krapet zregenerovali naše filtrující orgány a pak se zase někde sejdeme. Těpic.

Premiéra ve Třtěnicích.

Ve Třtěnicích, kde jsme měli tu čest v sobotu 19.září zahrát, se od nepaměti konaly hudební akce všeho druhu. Kdysi jsme sem jezdívali dráhou na různé kapely (já všehovšudy asi jednou, páč jsem byl tenkrát ještě strašně mladej), ale pokaždé se všeobecně říkalo – „jedeme do Německa na muziku!“ Dodnes nikdo neví, kde se toto přízvisko vzalo :-). Každopádně areál je to úchvatný a velkolepý. Řekl bych, že pojme v klídku 1.000 lidí, což teda nebyl případ sobotní zábavky, ale i tak se Vás na totálně neznámou kapelu sešlo dost a my si toho pekelně vážíme a všem Vám děkujeme. Velký dík patří též pořadatelům, kteří zajistili parádní reklamu a výborné občerstvění – já, jakožto řidič (!!!), jsem si asi nejvíce užil prasátka na grilu, zbytek kapely trávil přestávky u jiného stánku a jazyky musej mít zelený ještě dneska :-). Dostat tu zvěř do auta byl úkol téměř nadlidský, naženu tam jednoho a mezi tím uteče druhej… Ještě jednou zdravíme celé „Německo“, na fotky se můžete mrknout v galerii, ahoooj.

Rokytnice nad Jizerou a Kruh

Rokenrol není žádná prdel...

Jářku úžasný a náročný víkend máme za sebou… V Rokytnici nad Jizerou jsme hráli v pátek 25.9. prvně. Vůbec jsme nevěděli do čeho jdeme, nikdo z nás v tamějším klubu KINO nikdy nebyl, ale dopadlo to skvěle. Útulný a nádherný klubík s ohromně dlouhým bárem přímo naproti podiu, kaskádovitě řešené sezení – no prostě jako v kině, akorát v žádném kině se netočí takhle dobrá plzínka :-). Velice příjemně nás překvapilo, jak místní osazenstvo fungovalo, ač nás slyšelo prvně v životě, děkujeme všem za energický večírek !!!

Sobotu si každý z nás užil po svém,že… a už tady máme dlouho očekávanou neděli a zábavku v Kruhu na sále. Pořádající fotbalisté se na vše připravili naprosto profesionálně, dokonce bylo na výběr ze dvou druhů piv, což se zde stalo historicky poprvé (já osobně velice děkuji Jirkovi Sedláčkovi, který mi donesl pivko hned jak mě viděl přijíždět, páč na mně asi byly patrné pátko-sobotní následky...). Všem nám přišlo velice k smíchu tzv. chomanovo menu – vysvětlím – náš basmen, jakožto spolupořadatel, vymyslel ukrutnej obchodnickej tah, když si někdo koupí guláš+plzeň, jako celou soupravičku, tak to bude mít za 70,-kaček, kdežto samostatně to bylo o pětku dražší :o). Potěšila nás také návštěva zástupců z okolních kapel KK, TB a JB – díky přátelé !!! Jasným důkazem toho, že s náma se dá fakt zažít asi vše, je závěrečná příhoda, která připadá všem ukrutně vtipná, mně tedy nikoliv. No prostě mi jakýsi maník pochcal klávesy a ságo, naštěstí už sem měl vše zabalené ve futrálech v rohu sálu, ale vůbec si nejsem jist, zda jsou zmíněné obaly chcankotěsné. Je to k neuvěření, ale vykropil mi na aparát plnou dávku, nějaké ustříknutí bych mu snad i prominul, ale tohle bylo vskutku nechutné a tak mě to vytočilo k nepříčetnosti a řekl jsem mu to od plic – vypadni ty debile :o). Aby toho nebylo málo, tak při odchodu domů (v šest ráno) říkám potácejícímu se Chomanoj, že mi někdo šlohnul mikinu, Chomrs odvětil, ať si prej koupim jinou, teprve v zápětí sem si všimnul, že ji má na sobě hozenou právě on. Včera večer mi píše sms z nějaké putiky mr. Afroš, který zde s Fanoušem zapíjel, že přežili víkend. V textovce bylo napsáno doslova toto: "Prave jsme cestu na toaletu diky vcerejsi akci prejmenovali na slogan - jdu pochcat klapky." Děkuji, kamarádi.

Posvícení v Bystré.

Další z podzimních vystoupení je za námi a jako vždycky se to neobešlo bez nějakých těch srandovních zážitků. V sobotu 3.října nás přivítal kulturáček v Bystré nad Jizerou. Kdosi mi poradil, ať v Kundraticích odbočíme nahoru do kopců a tam už Bystrou najde každej blbec. Zřejmě nejsme blbci, páč po půlhodinovém bloudění jsme vyjeli v Košťálově. Nakonec jsme vesničku našli a panu zvukárčikoj, který už pomalu začínal shánět jinou kapelu, spadl kámen ze srdce se slovy: „kreténi, já sem jedu 40km a najdu to napoprvé a místní znalci tu zablouděj…“. No nic, alespoň jsme si udělali pořádnej hlad na úžasné zabijačkové hody – jitrničky, tláča, vepřo knedlo, řízky jako sloní ucho – smažené pěkně poctivě na pekáči… No obžérství jako prase, dokonce nechyběly ani posvícenské koláče a balíček s vejslužkou na doma, prostě starali se o nás jak na Vypichu o Kabáty :-). Paráda – MOC děkujeme !!! Zábavka proběhla také v naprosté pohodičce, jsme Vám za vše vděční. Při vystupování z auta si Choman nejspíše zlomil nožní palec, neb chtěl odkopnout jakousi plechovku a nestrefil se do ní. Já, jakožto poloviční doktor, jsem se ho ujal a šel mu totálně zkrvavenou haxnu ošetřit do jeho holobytu (to neznamená, že jsme buzny…). Už rok jsem u něj doma nebyl, ale on toho tam má snad čím dál míň. Nicméně lednice plná plzeňského byla objevena dříve než lékárnička a tak jsme se jali konzumovat tento božský mok. Někdy nad ránem jsem musel navštívit toaletu, kde jsem marně hledal splachovadlo nebo cokoliv podobného. V jedné díře ve zdi jsem objevil rezavý kohoutek a šibalsky s ním zatočil – v ten okamžik se na mě z jiné nezazděné díry spustil neuvěřitelný gejzír vody a já si tak dal krásnou ranní sprchu, fakt paráda. To by mě zajímalo, co nás čeká příště…

Klášter Hradiště nad Jizerou

Dosti slabou návštěvností byla poznamenána zábava v sobotu 10.října v obci Klášter Hradiště n/Jiz. Ale i tak vše proběhlo dle norem EU a večírek měl sice komorní, ale příjemnou atmosféru. Produkci odstartovala mladoboleslavská skupina S.O.S., u které jsme se krásně rozseděli a rozpili. Bubenec Urby konstatoval, že by to vydržel poslouchat až do rána :-). Pěkné to bylo, pánové a dámo. Krátce po jedenácté hodině vylezla na podium naše skvadra a zahrála několikero veselých písniček o smutných věcech. Velice mile nás překvapila Vaše znalost naší tvorby, to vždycky potěší, děkujeme. Cestou domů jsme se v autě natolik zapovídali, že jsme zapomněli odbočit k Příšovické benzínce, nálada rázem spadla na bod mrazu, to se nám ještě nestalo. Naštěstí jsme si udělali náhradní mejdan na čerpačce v Turnově. Chomanoj, který věčně rozlejvá v autě piva, bylo zakázáno brát si lahváče s sebou do vozu, urazil se, pravil, že to je jeho konec a celou cestu už nepromluvil ani slovo, jen jeho občasné chrápání nás neklamně ujišťovalo v tom, že ještě žije :o).

Jilemnice a Roztoky

Nečekaný dvoják...

Páteční večer, dne 23.října, patřil našemu společnému vystoupení s kapelou Doga v Jilemnickém klubu Továrna. Nejprve jsme si šli vytvořit patřičný rockepíl do sousedního Zábavního centra, kde měla být Ska-Reagge párty, což je hudební styl nám vyhovující. Ovšem co se linulo z reprobeden je nepopsatelné, bubenec Urby vydržel jedno pivo a utekl, my odolnější (já, Chomík a mr.fotek – Brašule) jsme zkousli každej po třech plzínkách a za celou dobu ta „jedna písnička“ neskončila, furt dokola, jak kdyby se kouslo cd, nebo spíš pět cd najednou… Asi už jsme fakt starci, páč muziku si představujeme drobek jináč :o). Mezitím v Továrně velice energicky odstartovala večírek Doga, která po celou dobu produkce měla vskutku plné nasazení. Dravé tóny nezkrocených kytar utichly až s našim nástupem, skoro nám připadalo, že hrajeme country :-). Děkujeme pořádajícímu duu „Honcek a Hedvik“ za pozvání, vážíme si toho !!! Mejdan jsme tradičně zakončili v nonstopu, jelikož se nemáme na co šetřit, zítra máme přeci všichni volno…

Sobotní stavy Vám asi nemusím popisovat, hlava třeští z vodky s džusem, znáte to… No každý jsme se léčil po svém, ale v jádru se to lišilo jen značkou chmelového moku. A v tomto bzunícím odpoledni se dozvíme, že večer musíme v Roztokách zaskočit před skupinou W.I.X., jelikož onemocněl zpěvák z kapely Svrab, která tu měla koncertovat spolu s W.I.Xem. Původně jsme mysleli, že to odehrajeme jen v ošizené sestavě bez mladoboleslavské sekce, ale neuvěřitelná oddanost a obětavost Adélky, Afroše a Brašuleho je nenechala sedět doma u obrazovek, skočili do auta a užili si celou zábavu s náma a to si pište, že jsme se nešetřili. Kdosi poznamenal – to je partička ten Soumrak, tam chlastá už i fotograf :o). Děkujeme všem fanouškům Luboše Odháněla a spol., že přežili naši nečekanou produkci a nyní se na delší dobu odmlčíme, jelikož tenhle styl života by nevydržel ani mr.Čurda.

Turnov a Bělá pod Bezdězem

V minulém týdnu jsme si zahráli dvakrát. V úterý 17.listopadu nás čekal ohromný kulturák v Turnově, ve kterém byl ohromný sál s ohromně velkým podiem. Byl to jakýsi festival asi 12ti regionálních kapel. Na vystoupení Soumraku přišel čas ve 14.00 hodin, takže jsme ještě nestihli ani pořádně vystřízlivět z předchozího dne. Uvádějící Bára Štěpánová při představování naší kapelky poznamenala toto: „…no a nyní zde máme skupinu s romantickým názvem Soumrak, což je konečně kapela, která má mezi sebou i dívku…“ pak se otočila na zmatenýho Chomana se slovy: „velmi mě zaujal váš název, vy budete určitě hodně poetický…“ – Bára udělala úkrok směrem k Chomrsoj a praví: „co říkáte, jste POETICKÝ???“ – načež Choman, kterej vůbec nevěděl která bije, odvětil: „Cože ?? Jestli jsme PO VOPICI?? Jó, to teda jsme…“. No a byl rázem klid od všech rozhovorů… :o).

Druhé hraní proběhlo v sobotu 21.listopadu ve Bělé pod Bezdězem. Tentokráte jsme měli tu čest zahrát si spolu s Vypsanou fixou, což jsou neuvěřitelně pohodoví chlapíci, kteří jako jedni z mála zůstali nohama na zemi. Dohrávat večírek po takto rozjeté partě skvělých muzikantů nebyla vůbec žádná sranda. Na svoji osobu musím prozradit, že jsem to pěkně odfláknul, páč mi bylo příšerně slabo a sotva jsem chrochtal. Již týden se mě snaží udolat chřipka, která bude evidentně vepřová, páč mi je jak praseti… Každopádně děkujeme pořádajícím za pozvání, Standovi Benešovi za výborný zvuk a všem zúčastněným za krásnej večer !!!

Mříčná, to je prostě klasika...

V sobotu 28.listopadu jsme opět po roce zavítali do mříčenského Liďáku. Příjemně vytopenej sál, ve kterém se linula vůně svařáku a domácích buchet od paní starostky, výbornej chleba se škvarkama, pivečko a peprmintový bourbon v baru u Kristiána… Co víc si přát. Tato atmosféra je skutečně nenahraditelná. Každý kulturák má svoje kouzlo, ale ten ve Mříčný je prostě mezi těma nejlepšíma z nejlepších. Budeme ještě hodně dlouho vzpomínat. Pořadatelům, v čele s Jáňou, děkujeme za naprosto úžasnej servis a Vám všem ostatním za hojnou účast a krásné úsměvy. Mistr zvuku – docent Afroš děkuje vyšším mocem, že tento víkend vůbec přežil, neb to co vydrží on by zabilo i slona… V galerii máte spoustu fotek, které pro Vás vyrobil náš paparazzi Brašule, jemuž patří též obrovský dík za jeho obětavost. No a co by to bylo za zábavu, kdyby alespoň půlka kapely neskončila v nonstop báru, uf… Teď nás čeká dvoje hraní v klubech daleko od baráku a pak již tradiční zakončení sezóny ve Vítkovicích, kam bude pravděpodobně vypraven autobus, což záleží na tom, jestli se Vás přihlásí hodně, aby se prostě naplnil. Bližší info o zájezdu se zde objeví během prosince. Ahoooj.

Vagon v Praze a Tatáž Pakáž v Liberci

Máme za sebou týden, ve kterém jsme hráli daleko od baráku. Obojí hraní bylo krásné a dozvuky náročné, inu jak už to u té naší bandy bývá zvykem. Ve středu 9.prosince jsme měli tu čest, zahrát si před kapelou Schodiště v pražském klubu Vagon na Národní třídě. Kamarádům ze Schodiště děkujem ze pozvání a také musíme složit poklonu všem známým, kteří se za náma vydali, ať už jsou pražští nebo kérkonošští, všichni to máte u nás schovaný, díky !!!

Pár dnů jsme si oddechli a vyrazili do Liberce, kde jsme v sobotu 12.12. hráli v klubíku Tatáž Pakáž, spolu s Dědkama Harryho Pottera, taky skvělá partička. Úžasná hospůdka, s trpasličím podiem, skvělou kuchyní a plzničkou z tanku, prostě to byla pro nás taková Vánoční besídka. Pouze chudák Choman si líznul černýho Petra a oba dva zájezdy musel řídit, ale jemu to vůbec nevadilo, pančto je to kluk veselej už od přírody a nepotřebuje alkohol, aby viděl svět hezčejší :-). Na Vánoce pro Vás chystáme jedno překvápko, sledujte bedlivě tyto stránky :o). Fotky z obou akcí jsou v galerii.

Romantická Vánoční BALADA

Drazí přátelé a milovníci něžných veršů. Abychom dokázali, že umíme složit i líbeznou a procítěnou písničku, nahráli jsme následující skladbu na Vánoční téma. Je to jakýsi malý dárek pro Vás, kteří jste to s náma vydrželi i v uplynulém roce, čehož si nesmírně vážíme. Tato písnička vznikla během pár hodin a chtěli bychom touto cestou poděkovat Petru Hájkovi z Prima music Studenec, kde jsme vše nahráli, Láďovi Kolačnému, který se postaral jako vždy o skvělý mix a master a v neposlední řadě Michalu Novotnému, který významně pomohl s aranžemi. Všichni zmínění obětovali Zlatou neděli a celé odpoledne s náma ve studiu pracovali.

Výsledný produkt si můžete volně stáhnout ve formátu mp3 teď a tady:

Další rok v řiti...

Dovolte, abych Vám jménem celé kapely, včetně technického teamu od mixážního pultu, světel a fotoaparátu, co nejsrdečněji poděkoval za další krásný rok, ve kterém jsme měli tu čest hrát pro Vás. Bylo nám ctí a potěšením a pevně věříme, že ještě nějaký ten pátek potáhnete spolu s námi tuto rockovou káru dál, směrem k oblakům – ale nezapomeňte na nohy – nohama zůstaneme stále na Zemi :-).

Klidné a pohodové Vánoce, Váš Soumrak.

Vítkovice - DÍKY VÁM !!!

Těžko slovy vyjádřit ten nádherný pocit, který máme po zábavce ve Vítkovicích. Konala se poněkud netradičně v úterý 29.prosince, ale proč si neudělat prima večírek ve všední den, že. Veškerou atmosféru asi nejlépe vystihují fotky, kterých je v galerii pořádná dávka. Mimo jiné se z nich můžete dozvědět, že zvukařskou Avii musel nahoru vytáhnout traktor, v zápětí Afroš zjistil, že má ve Vítkovicích dva potomky :-), dále se koukněte, jak natřískanej přijel autobus, jaká vznikla krásná fronta u vstupu a jak jste se pak parádně bavili až do pozdních nočních hodin. Během večera jsme se rozhodli, že Vám zahrajeme nový vánoční kousek, ale jak pravil Láďa – je to prostě vymakaná studiová skladba, která je na živo nezahratelná, pustíme ji z playbacku a budeme dělat, jako že hrajeme, což se také stalo… Po dohrání mi šeptl Choman – vole, to je paráda, takhle to budeme teď dělat furt, dyť to nikdo nepoznal… Odcházím z podia a hned u prvního stolu mi říkají – teda vy jste ale podvodníci… Letím za Afrošem a ptám se ho, jestli to bylo poznat, načež mi odvětil, že by to možná poznat nebylo, kdyby se polovina kapely nezačala klanět už v půlce písničky :-).