Roztoky

Nervák se šťastným koncem – tak by se dala pojmenovat sobota 1.března 2008. Do našich krajů zavítala jakási vichřice Emma (svině) a díky ní od sobotního rána nešel proud, takže přípravy na večerní maškarní bál probíhaly v nouzových podmínkách. Kluci v akci (Prášek, Melíšek a Šišák) museli veškeré jídlo vařit na klasických kamnech na dřevo a odpolední dětský karneval byl prostě bez muziky… Naštěstí asi v 15 hodin naskočila elektrika a s mírným problikáváním vydržela fungovat až do nedělního rána. Večer se sokolovna naplnila neuvěřitelným množstvím krásných a nápaditých převleků, škoda je, že masky nikdo nespočítal, mohli jsme udělat nějakou tipovací soutěž třebas o nové triko… Takhle si ho musíte pěkně koupit :o) Asi jste postřehli, že jsme zahráli jednu naši zbrusu novou píseň s názvem Vyvolená, což jest první počin k připravovanému novému albu. Na fotky se mrkněte v galerii, je jich tam spousta. Děkujeme všem za účast, za podporu a těšíme se opět na příště !!!

Roztoky

Je mi dobře, to nemůžu říct… Ano, včerejší noc byla opět náročná. Hráli jsme v Roztokách na Velikonoční tancovačce jako předkapela skupiny W.I.X. Je to sice paráda odehrát si 20 písniček, sbalit cajk a jít domů koukat na televizi, ale to poslední jsme zapomněli udělat. Ještě nad ránem jsme se všichni potáceli okolo báru a kdyby nedošla zelená, tak tam Choman stojí ještě teďka… Fotek tentokráte moc není, ale pro zajímavost jsem vám tam dal pár obrázků, jak to vypadá druhý den po zábavě na místě činu. Spoušť, která čeká na pořadatele je skutečně úžasná a všem kdož jsou schopni ve svém volnu dělat zábavy a následně uklízet vzniklé následky patří náš velký obdiv a tito pořádající si zaslouží ohromný dík !!! Je to řehole, ale srandy se u toho taky užije dost a tak to má být. Přejeme Vám hezký zbytek Velikonoc a příště se na Vás zase těšíme, ahoj.

Martinice

V sobotu 12.dubna to v Martinicích zpočátku vypadalo, že budeme hrát přesilovku, ale během večera se sál celkem slušně zaplnil a byla opět pohoda. Akorát na Adélku nám přišly nějaké jarní deprééése, nicméně je to statečná holka a tak celý problém vyřešila po námořnicku - zahájila protiútok chlastem. Zbytek souboru se těmto stavům brání stejným způsobem, ale raději preventivně… :o) Jak je již zmíněno v kecárně, tak se nám vskutku hodně omladilo publikum, což je zjevně dáno našimi tklivými písněmi, ve kterých nechybí romantika, láska, cit, něha a alkohol. Ovšem největší odměnou pro nás je fakt, že na naše skladby řádíte víc než na milionkrát ohraný Svařák a to je přátelé skutečně úžasná odměna za naši práci.

Ještě tu musím popsat, jak pečlivě se naši kytaráci připravili na sobotní vystoupení. Choman si začal vozit ještě rezervní basu – made in pilsner. Moclik prodal svého legendárního Marshalla a koupil si nějakou jinou – podstatně menší hrací skříňku, jejíž název si nepamatuju. Každopádně místo, které tím ušetřil v zavazadlovém prostoru svého vozu, ihned vyplnil batohem plným lahváčů… Je to znalec!

Mříčná

Je neděle večer… Včera 26.dubna jsme opět po čase hráli ve Mříčné v Liďáku. Popíšu Vám to tentokrát celé od začátku až do konce. V poledne před zábavou jsme s Chomanem v Jilemnici ve zkušebně nakládali aparát. Po náročné práci jsem chtěl kamaráda pozvat na oběd, říkám mu: pojď se ke mně nadlábnout, budu si dělat fazole. Choman mi stroze odvětil, že má radši teplé jídlo, a šel si do svého holobytu ohřát párky :-). Cestou do Mříčný se ptám Moclika, proč si s sebou bere zase batoh s lahváčema, když si dáme pěkně točený. Stroze mi odvětil: víš jak to je, co kdyby ještě neměli naražený… Po sléze začala zvuková zkouška, kterou nepřežilo moclošovo 14 dnů staré kombo, hrajeme holt strašně tvrdě! Následná zábava měla parádní atmosféru a my Vám za ni naši drazí strašně DĚKUJEM !!! Děkujeme též pořadatelskému týmu Jana a spol.s.r.o. za perfektní servis (Jani, nejlepší byly stejně ty tvarohový buchty). Cestou domů nám s Chomanem přišlo strašně líto jít už v půl pátý spát a tak jsme vše šli ještě zhodnotit do mého staromládeneckého bytu, kde jsme asi v šest ráno dopili všechno pivo a choman opět odmítl moje kvalitní fazole – čím nám příběh začal, tím také končí. Ve středu nás čeká první letošní hraní pod širým nebem ve Svobodě nad Úpou a v sobotu se na Vás zase těšíme poblíž domova – v Zálesce na sálu. Tak a já můžu konečně jít na pivko... Ahoj !!!

Svoboda nad Úpou a Zálesní Lhota

Tento týden jsme hráli dvakrát a byla to taková houpačka – prvně bylo hodně lidí, ale málo tancovali, podruhé bylo málo lidí, ale všichni se bavili a tančili. Ve středu 30. dubna jsme oslavili 3 roky naší kapelky ve Svobodě nad Úpou. Bylo to první letošní hraní venku a počasí nám kupodivu přálo. Těsně po naší produkci vypadl el.proud v celém areálu, takže na uklízení aparatury nám museli svítit hasiči svým vozem. Pořadatelce Lence děkujeme za pozvání a třeba se v těchto kérkonošských končinách ještě někdy vokážeme.

V sobotu 3.května nás čekalo hraní v útulném sálku v Zálesní Lhotě. Sranda byla, hrálo se dobře, jen mohlo dorazit více lidí, škoda. Pěkné počasí zřejmě lákalo spíše k sezení u ohňů a ke grilování slepic… Tentokrát tady nebudu popisovat dozvuky po zábavce, jelikož máme s Chomanem rozum a ty ranní návraty nám už přeci jenom nedělají úplně dobře, tak jsme se rozhodli, že dohrajem a jedeme hned domů, tak jak to dělají naši rodinou obdaření spoluhráči… No, malinko se nám to vymklo z ruky a domů jsem dorazil asi v 11 dopoledne. Jestliže jsem tady někdy na podzim psal, že Chomrs ve svém holobytě má pouze skříň a dvě židle, tak věřte, že rozprodal i tento zbytek nábytku a jediné co mu zůstalo je lednice plná lahváčů, na zemi matrace a vedle píchnutej počítač, na kterém si plánoval vozovou hradbu ještě bratr Žižka. Ještě sem musím napsat jednu srandovní příhodu ze Zálesky: o přestávce za mnou přišel jakýsi hoch, jehož jméno si už bohužel nepamatuju, ale na rozdíl ode mě zřejmě rozumí hře na dechové nástroje. Evidentně ze slušnosti mi řekl, že umím dobře hrát a ptal se, od kolika na saxofon hraju. Říkám mu, že asi od devíti, načež mi odvětil, že to je nejlepší začít hrát od malička, jenomže já myslel od devíti hodin… Poté jsme se bavili o hraní v pentatónině, což vůbec nevím co znamená, ale zní to odborně. Nakonec asi pochopil, že narazil na úplnýho blba :-)).

Libštát

Do Libštátu jsme v sobotu 17.května zavítali během naší letité „kariéry“ prvně. Jak bývá poslední dobou zvykem, tak se sál začal plnit až kolem 22.hodiny, když na zahrádkách dohořely ohýnky a u stánků na okolních hřištích byly zhodnoceny všechny křivdy rozhodčích a detailně probrány důvody nespravedlivých proher… Po všech těchto starostech, sobotního dne na vsi, se konečně zaplnil parket a vznikla opět parádní atmosféra, za kterou Vám všem patří obrovský DÍK !!! Snad jsme Vás ani my nezklamali a podpoříte nás svojí účastí i na dalších akcích, třeba hned příští pátek 23.5. na pouťové zábavě ve Víchové, kde to bylo posledně naprosto parádní, nebo druhý den – v sobotu 24.5. na kopci ve Svojku. Zde se koná dlouho připravovaný festival. Naše produkce odstartuje dle předběžného plánu asi 40 minut po půlnoci, tak pijte s citem, ať máme pro koho hrát.

Víchová nad Jizerou a Svojek

Víkend plný rokenrolu je za náma a přežili jsme to zdárně, neb převážná část našeho souboru už nepije (to se netýká Chomana). V pátek 23.5. proběhla pouťová zábavka v krásném sálu víchovského kulturáku. Pořádající hasiči by nás nejraději utopili v pivku, ale naše „suché“ předsevzetí bereme skutečně vážně. Alespoň jim touto cestou moc děkujeme za parádní servis a ještě jednou se omlouváme, že jsme si nedali připravený gulášek, jelikož mimo abstinence držíme všichni dost přísnou dietu - kvůli linii (to se netýká Chomana). Bitka, která se strhla asi ve 3 ráno, vypadala hrůzostrašně, ale naštěstí skončila jen přeraženým frňákovníkem. Pokud tělu stačí k životu dva litry krve, tak tento incident maník přežil, zbývající tři litry z něj vytekly na podlahu. Američtí režiséři by se tu vyřádili…

V sobotu jsme naší produkcí uzavírali Patrik fest ve Svojku. Měli jsme dohromady 4 předkapely, ale ta poslední to bohužel dosti natáhla, takže na nás zbylo pouhých pár desítek minut. V polovině našeho programu jsme museli skončit, což nám rozvášněný dav do smrti nezapomene. Díky tomu je v galerii pouze pár fotek, protože jsme prostě nestihli ani nic nafotit. Jinak byla celá akce perfektně zorganizovaná a team pořadatelů v čele s Hedvikem si zaslouží velký obdiv. Děkujeme za pozvání!

No a příští sobotu 31.května nás vlastně čeká opět festival, neboť v Bělé u Staré Paky se už od sobotního rána konají oslavy ke 115.výročí založení SDH. Po obědě bude hrát Táboranka, asi v 19 hodin nastoupí kluci z Tampelbandu a ve 22 hodin začne vrzat náš soubor. Už se do Bělé moc těšíme, neboť jsme se domluvili, že uděláme výjimku a budeme všichni pít a hodovat (to se netýká Chomana)…

Bělá u Staré Paky

Zlatý časy, kdy jsme nepili… Napíšu sem pouze krátký referátek, jelikož každou chvíli musím umřít. Nenávidím dozvuky po akci, kór když se protáhnou až do pondělního rána. Jediné co mě drží malinko nad vodou je fakt, že netrpím sám, páč Choman kalil se mnou a Moclik s Afrošem seděj v Turnově v nonstop báru ještě teď…

Jdeme na to. V sobotu 31.5. jsme hráli v Bělé na hřišti, kde se slavilo výročí obce a hasičů. Místní nadšenci zde vybudovali úžasné zázemí, vyloženě stvořené pro pořádání zábav. Před námi akci skvěle rozproudili kluci z Tampelbandu a na nás zbyla ta pověstná třešnička na dortu – dohrát zbytek večera. Byla to paráda a kdyby nezačalo tradičně pršet, tak mohla bejt vskutku dlouhá noc plná rokenrolu. Život je krásnej, i když stojí za hovno…

Semčice

V pátek 13.června jsme opět po roce zavítali do Semčic. Jezdíme sem hrát strašně rádi, máme zde opravdu věrné fanoušky, bohužel jich je málo, ale třeba se to časem zlepší. Ti, co v pátek dorazili, si mohli vybrat: buď půjdou do nedalekých Milovic na Votvírák fest, kde je vstup zdarma, nebo si zaplatí vstup na nás a pěkně vymrznou na semčickém koupališti. Ano, našli se i tací, kteří dorazili a patří jim za to obrovský dík. Třeba se tu sejdeme v hojnějším počtu 18.7.

Příští sobotu 21.června nás čeká výroční stý koncert našeho souboru. Hrát se bude na domácí půdě v Roztokách a máme nachystáno nejedno překvapení, které se samozřejmě neprozrazuje předem, páč by měl Broněk strašnou trému :o). Akce se koná na Sokolce, ale pokud by mělo být ošklivo, tak se vše přesouvá do sokolovny. Moc se na Vás těšíme !!!

Roztoky 100-tý koncert

Věřte, že na jubilejní stý koncert našeho tělesa, který se konal v sobotu 21.června na Sokolce v Roztokách, jsme se připravovali opravdu důkladně – Moclik si dokonce naladil kytaru. Pár písniček si s náma zahrál bejvalej pankáč Bróňa, byla to taková vzpomínka na úžasné dva roky, kdy jsme fungovali jako kapela Improvizárium a zpíval s námi Luboš Odháněl, pamětníci si jistě vzpomenou… Broňovi patří velký dík, mimochodem to je vše, co za to náš host dostal, neboť peníze kazej náturu a doufám, že Brůno zaplatil vstupný, každá koruna dobrá !! Také jsme Vám výjimečně zahráli pět skladeb z připravovaného cd, které nám vyjde do roka a do dne. Ve fotkách si všimněte, jak nám naše Adélka z tý zelený zezelenala. Byl to jářku krásný večírek, který se protáhl tradičně do neděle. Choman opouštěl Sokolku jako jeden z prvních, asi v půl sedmý ráno, jenže cestou dostal hlad, tak si vlítnul ještě do Studence na benzínku a dal si tam snídani (jako kdyby nevěděl, že mám doma luxusní fazole…). Našeho bubence přepadl hlad už v noci a tak si dal klobásu z udírny a s blaženým úsměvem poznamenal – „tohle mám na tom hraní nejradši“. Ještě musím prozradit, že celý večer máme natočen na kameru a z pořízeného materiálu bude vytvořen videoklip jako prase, jen jsem zvědavej, kdo nám ho udělá. Nějakej krátkej záznam sem hodím už v příštích dnech.

Nyní hrajeme dva víkendy trochu dále od baráku, ale již v pátek 11.července se na Vás těšíme opět po roce v Dolní Sytové u splavu. Kluci, kteří tam zábavky pořádají byli v sobotu v Roztokách a říkali mi, že po běžné zábavě vyhazujou ve čtyři ráno poslední opilce, ale když jsme tam hráli my, tak vyhazovali v šest ráno kapelu… Je to fakt dřina, ta muzika. Zítra odjíždíme relaxovat spolu s Moclikem, Chomanem a dalšími abstinenty na Hrubou skálu. Přátelé, díky za vše a někdy zase čágo…

Jeníšovice u Turnova

Tak výborné klobásky na grilu, jaké podávali v sobotu 28.června v Jeníšovicích, to se jen tak nevidí. K tomu rohozecké pivečko a pěkné počasí, prostě povedený večer. Samozřejmě nechyběla ani tradiční zelenina, kteroužto jsme si dopřávali z prndla hrndla, což spatře náš zvukárčik pravil: „by mě zajímalo, kdo z vás dneska řídí?“ Odvětil jsem mu, že já šoféroval sem a Pavel řídí zpět, na čež mi bylo řečeno, že jsem tedy jenom polovodič, to jsme se zase nasmáli. Jinak zábavka to byla pěkná, hrát jsme vydrželi až do konce a návrat domů si nepamatuju, snad o tom bude vědět více náš druhý polovodič Pavel.

Žerčice u Mladé Boleslavi

V Žerčicích je nádherná hospůdka "Na Materně" a zde v sobotu 5.července vystoupil náš pruhovaný orchestr. Z naší domoviny to sem máme 70km a věřte, že je úžasné, když takhle daleko od baráku si chodíte říkat o zahrání skladeb z našeho cd, to fakt potěší. Hraní proběhlo ve vší parádě, taneční parket byl trošku nezvykle daleko od kapely, ale se soumrakem se zaplnil a tančící těla se zde vlnila do dvou do rána, kdy nám definitivně došly síly, což je těžko pochopitelné, když jsme celý večer popíjeli energy drinky z Plzně. Cestou domů jsme zcela neplánovaně zastavili na příšovické benzínce, kde nás mají za ta léta určitě moc rádi. Snídaně zde proběhnuvší byla nadmíru dietní – bagety, torteliny, řízky, pivka (Pavel si vytáhl z igelitky chleba a šišku lovečáku), no prostě bezva mejdan. Paní u kasy malinko spadl úsměv, když jsem vláčným krokem nabral směr WC a s velkým rámusem přepadl přes plechovou ceduli „toalety mimo provoz“… Životní zklamání zažil v Turnově Moclik s Františkem, jelikož jejich oblíbený nonstop bár ve čtyři ráno zavírá, ani netuší o jekej přišli kšeft :o). Do postele jsme se dostali asi v šest a to je ta pravá známka punku !! V neděli odpoledne jsem jen stěží odlepil dveře od auta, páč nějaké nezodpovědné hovado (myslím, že jsem to byl já) mi vylilo v autě pivo.

Na závěr malá příhoda: ve čtvrtek odpoledne mi volal Michal a záludně se ptal jak často zkouším na piano, řekl jsem mu pravdu – každý den. Bohužel vše prasklo, jelikož on nalezl v autě zdroj od mých kláves, který jsem si údajně zapomněl minulý týden v Jeníšovicích. Když mi ho v sobotu s úsměvem na rtu vítězoslavně předával, všiml jsem si, že zmíněný zdroj má proskřípaný kabel a hned mi v mé bystré lebce docvaklo, že jsem po Michalovi po sobotním hraní chtěl, aby mi jej opravil a on si ho tedy dal do auta, kde ho ve čtvrtek nalezl. To, že ho má opravit si bohužel nepamatoval on ani já…

Dolní Sytová

Vážení návštěvníci těchto stránek, všem se omlouvám za zdržení termínu uveřejnění fotek z Dolní Sytové, kde jsme hráli v pátek 11.července. Já jsem totiž hned v sobotu ráno odjel čundrovat do lesů, vod a strání. Už jsem ale zpět a fotky si můžete prohlédnout v galerii. Původně jsme mysleli, že vůbec hrát nebudeme, jelikož ještě v devět večer lilo jak u Amazonky, ale máte neskutečnou výdrž, vůbec jsme nečekali, že se Vás tu v tomhle nekulturním počasí tolik sejde. Strašně Vám děkujeme a třeba zase za rok se tu všichni potkáme…

Nu a jak už je uvedeno v kecárně, máme pro Vás jako letní dárek náš první videoklip, který si můžete prohlédnout rovnou po kliknutí ZDE. Natočen byl 21.června v Roztokách na Sokolce. Kameru držel Dukán a klípek do této podoby vyhotovil Mirek Kopáček, oběma mládencům patří náš velký dík !!! Snad již v brzké době se tady objeví nová ikonka VIDEO a tam budeme dávat všechny klipy, jelikož nás to začalo ukrutně bavit, takže jich teď budeme mít desítky :o).

Semčice

V pátek 18.7. nás při příjezdu do Semčic přivítal náš věrný průvodce déšť, chcanec a lijavec. Pár lidiček se tu i tak sešlo a dokonce přijela parta věrných až z Kruhu, čímž nám udělali velikou radost. Abychom se Vám neoposlouchali a neokoukali, tak nyní trochu omezíme hraní, neboť už pravda nejsme nejmladší a ranní návraty nás čím dál více zmáhají, že. Taky si chceme užít toto krásné teplé léto a vyrazit si na nějaký ten festival. Od podzimu začneme intenzivně pracovat na novém cd a ve volném čase se budeme učit zpívat :o). Přátelé, užívejte prázdniny ze všech sil, milujte se a množte se, jezte, pijte, radujte se, vždyť na světě je přece krásně. Ahooooj!

Roztoky

Není nad to, udělat si v neděli 10.srpna odpoledne festiválek a vypít u toho 11 sudů piva… Někteří vytrvalci jsou na Sokolce ještě teď. Nemám moc sil se tu rozepisovat, takže jen ve stručnosti. Byl to opravdu úžasný večírek, mimo nás jste mohli slyšet ještě báječné písně skupiny Schodiště a kdo si to nechal ujít, tak je prostě vůl. Mám další osobní rekord – šňůru od saxofonu jsem si z krku sundal v pondělí dopoledne… Přejeme Vám krásný zbytek prázdnin a dodržujte pitný režim !!!

Semčice a Kruh

Dnešní datum (1.září) ve mně od mala evokovalo nervozitu, odpor k pravidelné školní docházce a ke všem povinnostem. Když jsem dnes za ranního rozbřesku svým krvavým okem pozoroval děcka do školy jdoucí, v duchu jsem poděkoval lektorům, kteří mě i Chomana včas prokoukli a vyrazili nás z vejšky hned po prvním semestru. Nicméně považte, kam jsme to i tak dotáhli – já prodávám žárovky a Chomrs po telefonu radí kamioňákům, jak si vyměnit píchlé kolo…

Páteční hraní v Semčicích odstartovalo jářku náročný víkend. Překrásný areál tamějšího koupaliště pravda nebyl nabitý k prasknutí, ale tancovalo se od první skladby a to je podstatné. Opět nás přijela podpořit parta věrných z Žerčic, všechny Vás zdravíme a děkujeme za parádní večer. Snídaně, která proběhla v Robousích na benzínce nás unavila natolik, že zbytek cesty si nikdo nepamatuje (teda krom řidiče, doufám..).

No a už je tady sobotní večer a poslední prázdninové hraní. Kružská sokolovna není zrovna místo, které oplývá úžasnou akustikou, ale náš zvukař Michal si s tím snad poradil dost dobře, v rámci možností. Navíc všechno zlé je k něčemu dobré - jeskynní ozvěna se v tomto sálu odrážela tam a zase zpátky, takže alespoň nebylo znát, jak hrajeme falešně, viď Olino? Zábavku bohužel předčasně ukončil pád reproduktorů a světel, jelikož někoho evidentně rušila naše muzika, když se chtěl v klidu porvat, že. Všem ostatním se omlouváme, ale po tomto incidentu už vážně nešlo pokračovat. Děkujeme Vám za účast, za podporu, za to, jak znáte naše texty (líp než my…), a v neposlední řadě děkujeme za lahev peprmintového bourbonu :o). Jen ten vyjetej olej jsem neměl pít…

Kundratice

Kundratice malá ves… Ale co se tam dělo v sobotu 6.září lze jen těžko popsat slovy – no prostě jsme tam hráli. Mám-li být upřímný, tak jsem se snažil pořádajícím tuto zábavu rozmluvit, jelikož, co si budeme povídat, podzim na krku a kdo by šel na venkovní tancovačku. Ještěže mají pořadatelé více rozumu než já, páč bych teď byl za úplnýho blbce, idiota a troubu. Krásná tropická noc přilákala na místní parket stovky lidí a vznikla úžasná šou. Drazí přátelé, je to sice omletá fráze, ale my si Vaší přízně skutečně prasecky vážíme, máme Vás moc rádi a dodáváte nám strašný množství energie do toho divnýho života. Dneska nám sice není dvakrát do skoku, ale až si večer dáme v hospůdce pivínko, zhodnotíme povedenou zábavku, vzájemně se pochválíme za dobrý výkon, ujistíme se, že už vůbec neděláme při hraní žádné chyby a že nezpíváme falešně, tak pak nám bude opět HEJ :o). Né, nezjednodušujme tuto složitou situaci, je nám jasný, že jste k nám hodně tolerantní a víme o svých slabých místech (a že jich je…), ale věřte, že lepší už to fakt nebude. Mějte se fajn a netruchlete, že včera došla tak brzo zelená :-).

Příšovice u Turnova

Příšovice, tato obec jest známa především díky tomu, že se tady pravidelně nad ránem zastavujeme na snídani u místní čerpací stanice… V pátek 19.září tomu bylo trochu jinak, páč krom benzínky je za vesnicí ještě krásný kemp u písečných jezer. My jsme přijali pozvání od kapely Laxigal a zahráli jsme si na společné akcičce menšího charakteru. Pár lidí přišlo i přes nepřízeň počasí – inu podívejte se do fotek.

Víchová nad Jizerou

V sobotu 27.září jsme ve Víchové odstartovali „kulturákovou“ sezonu. Léto je definitivně v tahu a krásně začuzené sály nás teď budou provázet minimálně do května, paráda :o). Děkujeme všem dorazivším holkám a klukům. Též musíme pochválit pořádající hasiče, kteří nám nosili pivko v neuvěřitelném tempu, ani jsme to nestíhali vyklůtat :-)). Prvně jsme si střihli naši novou směsku, skládající se z hitovek, které jsme již vyřadili z repertoáru a bylo nám jich tak nějak líto… Ještě musím zmínit afteralkoparty, která se konala po ukončení veřejné produkce na podiu. Naše námořnice Adélka toho ještě zjevně neměla dost, chopila se svojí akustiky a pěla písně až do rána (jindy už touhle dobou dávno chrápe v autě :). Bohužel to není nafoceno, páč už jsem měl foťák ve futrálku a nenašel se nikdo, kdo by dokázal rozepnout přezku – titěrná to práce… V závěru sobotní fotogalerie si však můžete všimnout nového přepravního prostředku našeho zvukařského týmu. Ve vzduchu prej nehrozí kontrola PČR. Mějte se co možná nejlíp a příští sobotu v Dolní Branný na sálu !!!

Dolní Branná

Naše další extrémně úžasné vystoupení se konalo v sobotu 4.října v Dolní Branný. Hned po příjezdu nás plácla přes nos vůně guláše, který jsme si ovšem nedali, páč držíme ty diety a nevečeříme… Došlo na něj tedy až ve tři ráno, což už neodporuje našim zásadám, neboť snídaně má býti, dle dietologů, vydatná :o).

Roztoky

Jsa ještě značně opojen všemožnými destiláty chuti nevalné, pokusím se tu napsat nějaké to moudro. Díky bohu, že posvícení je jen jednou do roka… Odpoledne před zábavkou mi volala Adélka a svým něžným hláskem pravila: „Čau vole, co děláš? Pojď se mnou někam na pívo…“ A tím to celé začalo. V Roztocké sokolovně, kde jsme v sobotu 11.října hráli, nebyly střízlivý ani kamna. Veselka to byla povedená nad všechna očekávání. Plný parket, od první do poslední písničky, je pro nás velkou odměnou za celoroční flákání se ve zkušebně :-). Na přání kamaráda Maďara jsme asi během 15ti minut secvičili kultovní píseň Pepermintový bourbon. Zmíněný uznavač Visacího zámku mi kolem půlnoci povídá: „Tak já přišel na zábavu kvůli jedný jediný písničce a celou jsem ji pro….“. Jó, to se stává :-). Když už jsem u těch citací, tak sem musím ještě opsat větu, kterou mi poslala nejmenovaná kamarádka z nedaleké vísky: „Čao draku, tak tedy zas mám mínus sobotní viď, a fakt mě to štve a lituju, bylo to asi super, a to bys nevěřil jak blízko jsme byli – v Kruhu na křižovatce - tam nás přepadlo svědomí, protože jsme byli docela na šlupky, tak zvítězil rozum a vrátili jsme se domu…“ To mě teda pobavilo :o). No a na závěr ještě jedna perlička, na kterou jsem si v sobotu vzpomněl. Po jednom z našich prvních vystoupení v Roztokách, někdy v roce 2005, mi pořádající Horajda povídal: „Nečekej, že dostanete nějaký prachy, dneska jste hráli za cesťák, a jelikož jste místní, tak tady máš pade na benzín“ :o)).

Košťálov

Sokolovna v Košťálově nás přivítala v sobotu 25.října takřka premiérově. Hráli jsme zde asi před třema rokama spolu s kapelou W.I.X., ale celovečerní produkci jsme zde předvedli prvně… no snad né naposled :-). Po půlnoci došla zelená, což jest neklamné znamení toho, že se zábavky zúčastnila i delegace ze Mříčné :o). Za bicí tentokráte zasedl Urby a mixážní pult obsluhoval Pavel. Zvukárčik Michal se dostavil až někdy v půlce večera, aby si překontroloval náš stav a také asi kvůli tomu, že mu Aduš poslala varovnou SMS – docházejí řízky!! Za 20 minut se objevil na sále, snědl posledních pět šnyclů a plný energie se chopil fotoaparátu. Díky tomu si můžete v sekci video prohlídnout písničku Vlajky. Na výslovný moclikův rozkaz zde musím upozornit na skutečnost, že cestou domů důrazně žádal Michala, aby mu zastavil v Turnově u Nonstop báru, ten ovšem nedbal jeho nadávek a nezodpovědně ho vysadil až doma… Naštěstí se takovéto drama nestalo všem, Choman opouštěl moji garsoniéru v půl šestý ráno, když mi dopil poslední plzínku, kterou jsem si schovával k nedělnímu obědu.

Všem Vám opět ze srdce děkujeme za hojnou účast. Jo a holky, co máte naše autogramy na různých částech těla, né že se budete mýt !! Příští zábavu si to překontrolujeme.

Jilemnice - Továrna

Tak a je z nás klubová kapela jako kráva. V pátek 7.listopadu jsme v naší kariéře hráli prvně v musicklubu a sice v jilemnické Továrně spolu s kapelou Jam Bazar. Vůbec jsme nevěděli do čeho jdeme, jestli za náma přijdete i do trošku jiného prostředí, než jsou zábavové sály, ale dopadlo to skvěle, sešlo se Vás hafo a myslím si, že to byla hooodně povedená akce. Letos nás už čeká posledních pár vystoupení a pak krátká pauza, jelikož do konce roku musíme definitivně doladit nové skladby a hned po Vánocích jdeme nahrávat cd. Pokud vše dobře půjde, tak zjara bude naše druhé mimino na světě a pak rozjedeme turné po rockových klubech v celé ČR :-).

Svojek

V sobotu 22.listopadu zahalila podkrkonošskou vesničku Svojek bílá pokrývka a začal nám tak čas plný zimních radovánek. Děti oprášily sáňky, maminy oprášily zimní kožichy, taťkové oprášili maminy a večír všichni dohromady vyrazili na zábavku… V devět hodin vše odstartovali kluci z Tampelbandu, kterým bohužel produkci nečekaně ukončil výpadek proudu. Pak jsme prej hráli my… Díky nepublikovatelným fotkám ze šatny se dá usuzovat, že to byl náročný večírek. Choman slavil už po šesté svoje pětadvacetiny a přinesl obligátní láhev zelného moku, kterou si taky sám vypil. Po hraní byl schopen pouze odložit basu a vytáhnout si aparát ze zásuvky. V hospodě si ještě objednal guláš a pivko, jenže než mu to donesli (cca 3 minuty), tak pan mistr usnul, zmožen svými sóly… Druhý den mi od něj přišla ve 14:07 tato textovečka: „Co se dělo? Jak jsme se dostali domů a s kým? Jsem úplně mimo“. Telefonicky jsem mu vysvětlil, že jsme jeli taxíkem, ale že teď musíme dojet na místo činu pro nástroje… Basový aparát jsme nalezli osamocen na podiu, což bylo pro Chomana veliké překvapení, páč si naprosto přesně pamatuje, jak si ho uklízel do šatny. No nic, odvezli jsme vše do zkušebny a nedělní odpoledne jsme lahodně zakončili v hospůdce, kde náš basista posnídal česnečku, pár plzeňskejch, vyklepl mě (podvodem) v kulečníku a šel zase domů spát. Dnešní referát byl věnován Chomanovi, páč všichni ostatní se chovají slušně a nemám o nich co napsat :-))

V závěru musíme poděkovat svojeckým hasičům za skvělou péči o náš sbor, za pozvání do jejich krásného kulturáčku, kde jsme si po roce s velikou chutí a radostí opět zahráli. No a taky samozřejmě Vám všem, kteří jste i v tomhle sibiřském počasí vážili cestu za naší bandou. Díky, díky a díky !!! V galerii musím zvláště upozornit na trojici fotek s pracovním názvem „Adélka to taky umí…“ a dále si všimněte poslední fotky, jelikož by mi zvukárčik neodpustil její nezveřejnění – tato světelná rampa je jeho životní dílo a je na ni patřičně hrdý :o).

Liberec - Tatáž Pakáž

Máme za sebou další příjemnou klubovou záležitost. V sobotu 29.listopadu jsme hráli v libereckém podniku Tatáž Pakáž, spolu s výbornou partičkou Dědové Harryho Pottera. Tito ostřílení rockeři rozproudili parádní náladu starými osvědčenými fláky od skupin ZZ-Top, AC-DC, Iron Maiden atp. A jak povídal Moclik – pokud v jejich letech budeme umět takhle skvěle hrát, tak se na to „dědkovství“ už těšíme. Díky kluci za pozvání, podle všech předpokladů jsme se neviděli naposledy !!! No a po této smršti jsme nastoupili my, s našima v podstatě ploužákama… Ale dobrý, fungovalo to. Při nákupní horečce nějakým nedopatřením zavítala do Liberce i parta holek z Roztok a to byl pro nás docela šok, díky ženy :o). Dnes zde nebudu pomlouvat Chomana, páč jsme krom bubence Urbyho byli nalití všichni (ale jenom Chomrsoj se podařilo v autě rozlejt lahváče a to komplet celýho, takže to tam teď mám jak v pivovaru…). Ještě musím zmínit perfektní jídelák tohoto klubíku. Samé speciality, ovšem nejlepší bylo Mexikáncovo sombréro, což byla mísa proklatě ostrejch fazolí, téměř tak dobrejch, jako dělám já ! No a k tomu všemu tanková plzínka… prostě ráj.

Mříčná

Čertovsky povedená mikulášská zábavice se konala v sobotu 6.prosince ve Mříčný. Povedená byla hlavně díky Vám, kteří jste sem dorazili a vybrali si právě tuto akci mezi všema okolníma, kterých bylo tenhle víkend skutečně přehršel. Nevím jak ostatním, ale když se řekne Liďák, tak se mi automaticky vybaví útulnej sáleček, chlebík s gothajem a cibulkou, gulášek, hektolitry pepermintky a samozřejmě naše pořadatelka Janinečka se svým týmem, to je holt záruka kvality :-). (A taky výborný buchty nám tahle čertice upekla). Bubenec Láďa si už může říkat chlap, jelikož se jako poslední mužskej v kapele konečně přesunul do druhé třetiny svého života a přestal používat dvojku na začátku svého věku. Vítej mezi námi, dědku :o). Na příští zábavku si už nemusíme brát mikrofony, páč jsme zjistili, že Vy to v klídku odzpíváte za nás a texty znáte ještě líp. Byla to paráda drazí přátelé. Nezbývá než Vám ze všech sil poděkovat, popřát krásnej předvánoční shon a hlavně se z těch Vánoc nezblázněte, příští rok prej budou zase, takže o nic nejde…

Naši drazí, máme tu opět ty krásné svátky chaosu, stresu, nadávání, připáleného cukroví, bramborového salátu se salmonelosou, kdy nám venku spraví náladu bláto, déšť a smrad z komínů, inu prostě Vánoce jsou Tady. Všem Vám od srdce děkujeme za plné sály, za podporu, za nezapomenutelnou atmosféru, kterou nám na zábavách vytváříte. Pořadatelům patří obrovský dík za perfektní servis a za dělání všech kulturních akcí, které nás provázejí v celém roce. Nesmíme zapomenout poděkovat plzni a božkovu, díky nimž máme ty úžasné nedělní stavy, ve kterých vzniklo během letoška 12 nových písní, které spatří světlo světa někdy zjara. Dovolte, abych Vám všem jménem celé kapely a zvukařského týmu popřál co nejvíc pohody do tohoto bláznivého světa, Ježíšek nechť Vám nadělí toliko očekávané trencle, fusekle a podprdy, tlustej americkej dědek v červeným županu a s fialovým frňákem ať se Vám raději vyhne a v roce 2009 se mějte tak, jak si zasloužíte – úsměv na rtu a dobrou partu :o)

Přijměte ještě pozvání na poslední zábavku v tomto roce, která se odehraje v sobotu 27.prosince ve Vítkovicích. Je to letos naše třicáté vystoupení, tož to s náma přijďte zapít. Pokud někdo chcete jet autobusem – info je níže. Tradičně úchylnou Pfku opět vyrobila Adélka :o)) Ahooooooooooj

Vítkovice

Sobota 27.prosince – Vítkovice – tradiční předsilvestrovská zábava. Co napsat? Prostě to nemělo chybu. Jste všichni naprosto úžasní a je neuvěřitelné, kolik se Vás tak vysoko v horách sešlo. Neváhali jste za náma přijet takový flák cesty, ačkoliv bylo během svátků různých akcí všude v blízkém okolí strašně moc. Z toho důvodu jsme čekali účast kolem stovky lidí, ale ukrutně jste nás překvapili a potěšili. Dokonce jsme dostali i vánoční dárek – lahev hádejte čeho :-), kterou jsme včera nestihli ani vychlemstat a díky tomu musíme porušit naše předsevzetí a vypijeme ji po novém roce :o). Kápo Jani opět vypravila celý autobus 55.lidí – to je téměř neuvěřitelné. My vážně nevíme, jak bychom Vám všem poděkovali. Snad Vám bude stačit to, že jsme se rozhodli hrát i v příštím roce, jestli to naše tělesné schránky ještě vydrží… Přátelé, bylo nám vážně ctí pro Vás celý rok vrzat a ještě jednou za vše – díky, díky a díky.

No a teď už fakt bude ta slibovaná koncertní pauza. V prvním čtvrtletí 09 budeme hrát skutečně velmi zřídka, jen abychom nevyšli ze cviku, páč potřebujeme už konečně zalízt do studia a natočit další elpíčko. Mějte se všichni moc fajn a třeba ve Slané 7.února ahooooj !!!