Kundratice

V sobotu 7.ledna jsme v Kundraticích zdárně odstartovali Soumrak Tour 2006. Hráli jsme na firemním večírku a nálada byla báječná. Na světlo světa jsme vytáhli náš další nový, téměř punkový, song s názvem Neděle, pojednávající o depresivním zamyšlení svobodného alkoholika nad sebou samým. Tento imaginární jedinec si velice dobře uvědomuje, že pozitivní působení alkoholového opojení je pouze krátkodobé a bojí se vystřízlivět do tvrdé reality, ale na druhou stranu dochází k závěru, že ho to pití prostě baví a bude si pivem zkrášlovat svět i nadále.
Už z minula víme, že v Kundraticích se strašně špatně oznamuje konec produkce, jelikož tady by všichni nejraději tančili celou noc. Návrat domů v půl šestý ráno je toho důkazem. Krásnej mejdan to byl :o).

Ohrazenice u Turnova

Asi před deseti lety jsme sem jezdili na parádní bigbeaty do klubu „Na Pyrámu“, z něhož už bohužel zbyla pouze rozpadající se budova hospody… Ale o 100 metrů dál – „U Dědečků“ fungují zábavy stále. Malá hospůdka se sálem a téměř každý víkend sem můžete zajít na nějakou muziku. V sobotu 14.ledna jsme zde hráli spolu s kapelou Hitmakers. Jejich příprava na hraní vypadala asi tak, že mimo nesčetnýho množství alkoholu si s sebou přivezli kýbl plnej utopenců a zpěvačka jim k tomu přikrajovala z bochníku chleba, pohodová partička.

Moclik se v sobotu přesunul do další dekády svého divokého života, takže už mu táhne na čtyřicet. V pátek to taky náležitě zapil a celou sobotu se z toho pracně dostával, jó v tomhle věku už jsou kocoviny náročný, nelze se porovnávat s náma mladejma klukama. Je to hrozný, mít v kapele takhle starýho chlapa :o)).

Martinice

Myslím, že se zábava 21.ledna v Martinicích povedla výborně. Začátek byl sice malinko časově posunut, kvůli nečekaným technickým problémům, ale nakonec se vše podařilo a mohlo se začít. Hlavně díky věrným skalním fanouškům byla nálada báječná hned od začátku a to se nám to pak dobře hraje. Při kapele WIX jsme se už rozparádili i my, Choman tancoval jak kdyby vypil 3 litry Red Bullu, energie mu začala chybět až nad ránem, jelikož jsme, v zájmu zocelení našich atletických postav, šli domů pěšky. Anebo jsme snad prochlastali všechny peníze a neměli pak na taxika??? Ani nevím...

Vrchlabí

Maturitní ples Gymnázia 17.února. Kamarádka Ani si nás na tuto akci pozvala a nepodařilo se nám ji přesvědčit, že naše seskupení se na ples vůbec nehodí, a že uděláme strašnou ostudu. Není se tedy čemu divit, že jsme měli malinko strach. Naši nervozitu ještě umocnil pohled do naprosto vyprodanýho sálu kulturního domu Střelnice. Všechny obavy byly úplně zbytečný, protože celý sál – staří, mladí, všichni tančili od začátku do konce. Možná to bylo kvůli tomu, že si nebylo kam sednout, ale to je jedno.
Choman měl dokonce i erotický zážitek, neboť po dlouhé době viděl nahou dívku. Sice jen zezadu a měla na sobě spodní prádlo, ale prý to stačilo :o). Je teda fakt, že překrásných holek tu bylo nesčetně, a snad právě proto jsme premiéru naší nové písně „Honěná“ raději odložili na příští týden…

Snad ještě stojí za zmínku, že v sálu KD Střelnice se kdysi natáčel dnes již kultovní film Hoří má panenko. Třeba to je stará známá věc, ale pro nás to byla novinka.

Svojek

Je skoro neuvěřitelné kolik se v tak malé vísce, jakou je Svojek, dokáže sejít lidí. Prostě parádní pobavka v sobotu 25.února. My jsme konečně zahráli novou píseň HONĚNÁ, jejíž text je stejně ulítlej jako její název. Není se čemu divit, neboť jsme jej kdysi s Moclikem sesmolili ve dvě ráno v hospodě, posilněni asi deseti pivy. A ačkoliv může název jakkoli připomínat nějakou sportovní disciplínu, o běhání tato píseň rozhodně není… Od příštího týdne s námi již začne bubnovat kamarád Láďa Kolačný, takže jsme se po hraní u baru důstojně rozloučili s automatickým bubeníkem Pepou, kterýžto s námi bude jezdit už jen výjimečně, a to v případě, že Láďa nebude mít čas. Už se na společné hraní moc těšíme!

Čistá u Mladé Boleslavi - máme bubeníka

4.února 2006 tady jsme poprvé zahráli s živým nefalšovaným bubeníkem. Láďa Kolačný byl ze začátku sice malinko nervózní, ale není se čemu divit – začít hrát s takhle slavnou kapelou :o)). Pravdou zůstává, že Láďa je velmi dobrý a zodpovědný muzikant a po pouhých dvou společných zkouškách zahrál jak z partesu, bez jediného překlepu. Jsme moc rádi, že se k nám přidal, neboť úroveň muziky to hodně pozvedlo.

Další důležitou a příjemnou změnou je nová zkušebna, která nám byla pronajata v jilemnickém kulturáku, což mimo jiné znamená to, že se z nás definitivně stala jilemnická kapela.

No a poslední novinkou je sekce HUDBA na těchto stránkách. Zde si můžete přečíst některé naše texty, které časem obohatíme i MP3 ochutnávkami. Snad se Vám to bude líbit.

Klášter u Mnichova Hradiště

Skutečně parádní zábavku jsme zažili 11.března v obci Klášter. Výborná atmosféra od začátku až do konce. Láďa bubnoval o stůl ještě dvě hodiny po tom co jsme dohráli. Choman pln dojmů pronesl další památnou větu: „Tady je taková pohoda, že bych si i zapíchal…“ V konzumaci Klášterské 11° jsme se rozhodně nešetřili, stejně tak jako cesty k baru se spočítat nedají. Snad právě proto trvala cesta domů 3 hodiny (60 km). Když jsme konečně měli za sebou strastiplnou jízdu po zasněžené dálnici, tak si v Turnově Moclik uvědomil, že na zábavě zapomněl bundu i s telefonem. Vrátili jsme se tedy zpět do Kláštera, což mě vůbec nenaštvalo, takže jakékoliv spekulace o tom, že jsem Moclikovu pravačku do dveří u auta přibouchnul naschvál jsou naprosto liché. Pohled na svíjejícího se kytaristu nás natolik dojmul, že jediným rozumným řešením bylo občerstvení na pumpě – pivka, bagety, řízky, Chomana se bolest kamaráda dotkla natolik, že si koupil sklenici utopenců, bochník chleba a plzeň. Během naší smuteční večeře moclikova ruka doznala barvy nádražácké uniformy. Piráti si kdysi nechávali po amputaci ruky přidělat na její místo kovový hák – to by ovšem bylo pro našeho kytarového mága dosti nepraktické, musí si tam tedy nechat inplantovat velké trsátko a zadnici si holt bude utírat levačkou :o). Když jsme nad ránem konečně dorazili do Jilemnice, tak Choman zbaběle předstíral spánek, aby se vyhnul pracnému vykládání aparátu… Takováhle my jsme partička.

Mimochodem zvukař Michal nám z tohoto vystoupení udělal záznam, pokud tedy budete mít zájem o naše Live CD, bude brzo k dostání a cena je předběžně stanovena na 590,- Kč. Nějak na ten chlast vydělat musíme :))

Kruh

Ačkoliv 18.března na Josefskou zábavu do Kruhu Na Rychtu žádnej Pepa nepřišel, tak Vás ostatních tam bylo požehnaně, hlavně děvčat, což se nám MOC líbilo :o). Choman svou sexuální aktivitu dotáhl až tak daleko, že se po hraní podepisoval na ňadro, a jelikož není žádný troškař, tak na uvedenou partii podepsal rovnou celou kapelu, bohužel zvládl napsat pouze tři křížky - XXX. Ne snad, že by uvedený prs byl tak malý, že by se tam naše celá krásná jména nevešla, ale spíš byl Choman opivněn natolik, že už neuměl psát…
Ale abych nedělal notrdu jen s Chomana, musím přiznat následující. V pátek jsem byl s Moclikem v Mnichově Hradišti na parádní oslavě narozenin kamarádky Romči z kapely W.I.X. Pivku jsme holdovali natolik, že náš stav bohužel poznamenal celou sobotní produkci. Na mně nic poznat nebylo, neboť jsem se dobře vyspal na stole v Nonstop báru v Turnově, kde jsme ve finále skončili, ale Moclik ve svém věku opravdu už není schopen zvládnout dvoudenní flám, takže se na něj v sobotu večer vrhly mdloby a podobné slabosti blížící se smrti. Při některých skladbách musel dokonce sedět na židli, stejně jako rockový veterán Láďa Mišík – na něj ovšem tyto destruktivní stavy přišly o 30let později.

Každopádně vše dobře dopadlo, ve 4 ráno jsme akci kladně zhodnotili při sklence Tequily. Všem zúčastněným děkujeme za parádní atmosféru a těšíme se opět na příště!

Březovice u Mladé Boleslavi

KD Březovice, zvenku nenápadnej, ale velmi prostornej kulturáček, kde se schází neskutečný množství lidí. Už dlouho jsme neviděli takovou frontu před vstupem jako v sobotu 1.dubna ve zmíněné obci. Choman se na tuto akci poctivě připravil, plácnul se přes portmonku a nečekaně obměnil svůj šatník a změnil image (koupil si tričko). Dobrovolně se ujal funkce řidiče, čehož později určitě litoval. Jeho plán zněl jasně – dohrajeme, naložíme aparát a hned frčíme domů, abychom ještě stihli otevřenej šenk. Neklaplo to! Nevím čí to byl nápad, ale klopit do sebe na baru jedno jablíčko za druhým je hovadina. Zřejmě jsme se předávkovali vitamínama. Když se Chomrsoj konečně podařilo naložit nás do vozu, tak už mu bylo jasný, že žádnou hospodu nestihne. Nic tedy nebránilo tradiční zastávce u pumpy, kde jsme se „dodělali“ lahváčema a bagetama. Větší hnus, než bageta Barbecue neexistuje! Láďa byl s obsahem svého žaludku natolik spokojen, že si ho celou cestu domů v pravidelných intervalech vychutnával ještě jednou :o)). No, alespoň jsme řádně ponaučeni pro příště, kdy hned po hraní skutečně odjedem a nebudeme zdržovat řidiče, kterým budu mimochodem já…

Bělá pod Bezdězem

V sobotu 8.dubna se tu sešlo mnohem více lidí, než před Vánoci, takže opět povedenej mejdan. Abych to neprotahoval, přijeli jsme, zahráli jsme, vychlemstali jsme 30 piv a odjeli na noční piknik kam jinam, než na benzínku do Příšovic… Ještě, že to s náma náš nájemnej řidič Keby vydržel, ale lehký to rozhodně neměl :o).

Inzerát: Skupina Soumrak hledá baskytaristu, který nebude každý týden předstírat spánek, když ostatní vykládají aparát. Také bychom přivítali, kdyby v autě nerozlejval pivo.

Vesec u Turnova a Roztoky

V sobotu 15.4. si nás do Vesce u Turnova před sebe vzala kapela Hitmakers. Lidí bylo sice méně než pořadatel očekával, ale náladu to nikomu nepokazilo, všichni tančili a vznikla taková rodinná atmosféra. Malinko nás překvapilo, když se Moclik po třetí písničce sebral a odešel pryč a my zůstali stát na podiu jako blbci. Opět nám na zpěvocha přišly jeho mdlové stavy, ještě štěstí, že Kačka z Hitmakeru měla u sebe pořádnou dávku všerůzných pilulek, takže jsme po chvilce opět mohli pokračovat. Holt takhle silně prožívá Moclik těhotenské slabosti své životní partnerky Darči, je to citlivý muž :o)).

Hned druhý den v neděli 16.4. jsme hráli na Velikonoční zábavce v Roztokách. Prostě doma je doma!! Abychom se Vám neoposlouchali, tak jsme vymysleli a secvičili fungl nový efektní začátek, kterého jste si jistě všimli – prohodili jsme první dvě písničky… Místní kočky nás mile překvapily stejnokrojem, kdy každá měla na tričku jedno písmeno z názvu naší kapelky S O U M R A K, jestli dobře počítám, tak jich muselo být 7. By mě jenom zajímalo, jak by to holky udělaly, kdybychom náš název nezkrátili a furt se jmenovali „Od soumraku do úsvitu band“ :o)). Další novinkou bylo, že jsem vytáhnul na světlo světa saxofon. Sice na něj vůbec neumím, ale je mně líto, aby ležel zaprášenej doma. Co dodat, všem Vám moc děkujeme za podporu a doufáme, že jsme Vás nezklamali. A nezapomeňte – 6.května je účast ve Svojku víc nežli povinná :o))).

Čachovice a Jilemnice

To, že hrajeme v pátek 21.4. v Čachovicích jsme se dozvěděli ve čtvrtek. O to větší bylo naše překvapení, když v malé vesničce nedaleko Nymburka dokáže v pátek přijít na zábavu více než 200 lidí. Tentokrát vyšel „černej petr“ (šoférování) na mě, takže jsme dohráli a jeli domů, žádný flámování. Dlouho jsme neviděli takhle protivnýho chlapa, jako mě, se mnou normálně nebylo k vydržení.

V sobotu 22.4. v KD Jilemnice proběhlo Jarní rockování. Pravda účast byla hodně slabá, ale srandy se užilo dost. Holt není každý den posvícení. Údajně byli všichni rockeři v Martinicích, kde se konal nějakej svoz starýho bordelu a komunálního odpadu nebo co.

Bukovno a Mnichovo Hradiště

UA! To zas byl víkend k pohledání. Tak jak začít. V sobotu 29.4. jsme hráli v Bukovně u Mladé Boleslavi. Opět narvanej kulturák, tady v kraji to prostě žije! Cestou tam nás velice překvapil uznávaný odborník skrze gurmánství se specializací na všemožné druhy baget - Láďa, když prohlásil: „Už Vám na to věčný přežírání v noci na benzínkách kašlu, končím s obžérstvím – držím dietu!“ Jako důkaz, že to myslí vážně, si hned koupil asi půlmetrovou bagetku se slovy „nacpu se teď a večer už nebudu mít hlad…“ Kolem půlnoci už Ladík v autě křičel Pří-šo-vice a radostně se plácal do stehen, když jsme na dálnici zahlídli neón této benzínky, kde si v rámci své speciální diety koupil další dvě bagety a ještě špalek pařenýho sýra. Na jeho obhajobu nutno dodat, že vše zapil lahví LIGHT Coly :o)).

V podvečer Filipojakubské noci 30.4. jsme brnkali na hřišti v Mnichově Hradišti. Tady byl připraven pestrý program. Mimo bigbeatu se zde mlátili rytíři – Páni z Michalovic, kteří po sobě plivali oheň, házeli sekyry a jeden do druhýho píchali mečem, ale bylo to pěkný. Na rožni prasátko, čtyři druhy piva, dobře by se tu hodovalo, kdyby nebyla tak ukrutná zzzzzima. Mistr zvuku Michal se svou pravou rukou Fandou se rozhodli, že zkusí co vše může člověk vydržet a tak už od soboty pařili šišky nonstop, kdoví jak dopadli ??? Na kvalitu zvuku to ovšem nemělo vliv, ba naopak hrálo jim to parádně.

Svojek

Svojek 6.5. předčil naše očekávání. Plnej sál lidí, ženy, pivo, zpěv a tanec – vskutku povedená akce! Všichni, kdož přišli, si zaslouží ohromnou pochvalu. Fakt moc děkujeme!
Celý večírek odstartovala v podstatě místní partička Tamplband a hrálo to klukům dobře. My jsme první tóny vyloudili před desátou hodinou a poslední pára z nás vyšla ve dvě hodiny ráno. Svařák si s náma zazpívala kamarádka Vendulka, a když se tak dívám do fotek, tak jí to s náma hodně sluší. Jinak to byl večer plný změn – Choman neusnul a dokonce nakládal aparát, na Moclika tentokrát nepřišly mdloby, já jsem na podiu rozlil jenom jedno pivko, Láďa si na bicí zahrál svoje životní sólo a místo našeho rituálního obžérství v Příšovicích na benzínce jsme se v půl čtvrtý ráno cpali ve Svojku v hospůdce výborným gulášem. Bylo to pěkný, haleluja !!!

V neděli 7.5. jsme sice nikde nehráli, ale v hospodě „U Kozatejch“ jsme náležitě oslavili roční výročí našeho spolku. Mezi fotkama ze Svojku najdete ofocenou účtenku právě z této oslavy, aby jste si o nás mohli udělat úsudek :o)).

Kruh a Košťálov

V Kružské sokolovně to v pátek 12.5. znělo sice trochu jako v jeskyni, ale účast byla dobrá a tak se nakonec vše povedlo a doufáme, že i líbilo. Zábava tady nebyla už minimálně 15 let, a snad i proto musíme odvážným pořadatelům odpustit, že podcenili pivní výtoč a tvořily se někdy až nekonečné fronty. Zato v jídelně se mistr kuchař vyznamenal, gulášek či pečené kuřecí nohy chutnaly výborně. Hrálo se do pozdních nočních hodin, v půl třetí ráno mně na klávesy přilítla stovka, která bohužel v zápětí spadla zpět do davu a někdo ji sejmul. Škoda, že nehraju na housle – to bych ji měl pěkně připíchnutou na smyčci :o)).

Hned druhý den 13.5. jsme vrzali o kousek dál a sice v Koštálově. Náš bubeník Láďa tentokrát bohužel neměl čas a tak ho zdárně zaskočil zasloužilý všeumělec a mistr zvuku Michal, kterýžto s námi občas hraje i na kytaru. Minulý týden se na večírku vsadil s Moclikem, že se vše za 4 dny naučí a naučil! Moclik se sice vymlouvá, že si na žádnou sázku nepamatuje, ale byli u toho svědci – prostě bude muset ošidit rodinný rozpočet a koupit flašku šampusu.

Mšeno a Koberovy u Turnova

V pátek 26.5. si nás pořadatelé Kokořínské motojízdy pozvali do Mšena, kde si pronajali celý autokemp a zde se vše odehrávalo. Spousta kapel, soutěží, motorek, jídla a pití. Bohužel vše pokazilo tradičně špatné počasí, na které si musíme v naší dešťové kotlině zvyknout. Program však probíhal, déšť-nedéšť, podle plánu. Vybalili jsme zde, jak bývá na motosrazech zvykem, několik nejtvrdších drsňáckých písní a při songu Karla Gotta Ptačí nářečí se k nám dokonce skrze zábrany probourali fanoušci (oba). Kdyby bylo pěkné počasí, tak bychom zde nejspíše zůstali až do soboty, líbilo se nám tu.

Pouťová zábava 27.5. v Koberovech u Turnova byla naštěstí uvnitř, zmokli jsme tedy jen při nakládání a vykládání aparátu. I tady se nám hrálo moc dobře, dělali jsme co jsme mohli, Vy jste tančili, tak se Vám to snad i líbilo :o)). Já ani Choman jsme neřídili a Svijanská 11° do nás tedy tekla proudem. Mňam mlask. Na obou akcích o nás bylo moc dobře postaráno, výborný jídlo a vše okolo taky. Pořadatelé si zaslouží velký DÍK.

Chudíř u Nymburka a Roztoky

Chudíř u Nymburka, tady jsme vrzali v pátek 2.6. v krásném prostředí na hřišti za vesnicí. Cestou zpět byl Choman celý nesvůj, nemluvil, nepil jen seděl a bloumal. Bylo nám divný, že ani neopakuje svou obligátní frázy „Já bych píchal!“ odvětil nám pouze toto: „To, že o tom nemluvím ještě neznamená, že bych nepíchal!“ Myslím, že se ho dotklo jakým způsobem mu Moclik oznámil konec jeho pěvecké kariéry. Nejdřív mu vypnul mikrofon a pak ještě schoval texty… :o)) Nu což, hlavně že se bavíme, že jo??

V sobotu 3.6. nás čekala již dlouho připravovaná akce ROCKOVÉ ROZTOKY 2006. Mimochodem příští ročník budeme dělat v únoru, počasí bude zřejmě stejný, ale v okolí bude podstatně míň akcí :o). Celý večer zde byla príma atmosféra a parádní muzika, tak jen doufáme, že jsme to nakonec všem nepokazili :o). Všichni účinkující, pořadatelé i posluchači si zaslouží velký dík a obdiv. Vydržet fungovat celý den a noc je pořádná fuška. Jako jediný festival ve střední Evropě jsme měli efektní zpestření, když nad areálem 3x zakroužil Moclikův brácha Mirek v gripenu. Velký úspěch zažila i čajovna, ve které se sice čaj nepodával, ale vodnice tam voněly ještě druhý den… O průběhu příprav, uklízení a o festivalu samotném asi nejvíce prozradí spousta fotek v galerii.

Nová Paka

V sobotu 10.6. jsme na pivní slavnosti do Nové Paky přijeli raději později, abychom se vyvarovali případné alkoholové intoxikaci. Při poslechu Aleše Brichty přišla za Láďou jeho životní láska Ája, celá rozhozená, neboť na záchodě ztratila památečný zlatý prsten. Láďa ihned pochopil vážnost situace a svou partnerku uklidnil větou sobě vlastní: „No joo, ale maj tady výborný klobásy!“ … Je to neuvěřitelný romantik :o).

Nevíme, jak se Aleš dostal k našemu playlistu, ale během své produkce odehrál třetinu našeho repertoáru. Naštěstí nás taková drobnost nemůže zaskočit, protože máme v zásobě spousty dalších neoposlouchaných písní, které jsme, stejně jako naše předkapela, sázeli do rozbouřeného davu dvě hodiny v kuse. Po skončení naší produkce a podepsání všech památníčků jsme naivně dostali chuť na pivko, bohužel bylo už všechno zavřeno. To se jen tak nevidí, aby kapela vydržela déle než stánkaři. :o)))

Besedice

Nad obcí Besedice je u lesa překrásný areál Kalich, jedno z nejhezčích míst s úžasným výhledem do Českého ráje, kde se pořadatelé nebojí udělat zábavku. V sobotu 17.6. dokonce vyšlo i počasí, možná to byla letos první opravdu teplá sobota. Jestli to bylo právě tím celodenním parnem, nebo prohrou našich fotbalistů s černochy, to nevíme, ale každopádně tenhle večer byl ve znamení adrenalinových sportů. Jedna rvačka za druhou. Těch větších jsme napočítali asi pět. První bitku muselo vyřešit přivolané četnictvo. Hraní ukončila asi v půl třetí ráno předposlední bouchanice, během které nám na podium přilétlo něčí tělo. My jsme naštěstí přes držku nedostali, takže můžeme říct, že to chvílema byla docela sranda vše sledovat :o)). Tak trochu nám to připomínalo Slavnosti sněženek… Jen doufáme, že to díky těmto potyčkám nebyla poslední akce v tomto amfiteátru, páč by to byla velká škoda !!! Jinak byl celý večírek moc fajn, akorát ranní slunko nás ve spacáku málem upeklo. Museli jsme se s Chomanem svléci do trenýrek a dospat mejdan jen takhle naostro. Turisté, kteří kolem nás od časného rána procházeli si zřejmě mysleli své…

Dolní Kalná

Musíme na rovinu prozradit, že z pouťové zábavy v Dolní Kalné, která se konala 1.7.06, jsme měli už předem strach. Důvodem byl nedaleký rockový festival v Kunčicích, kam se chystalo spousta lidí. Ovšem dopadlo to výborně, jsem jen trochu v šoku, spravil by to náprstek, nějakého moku… Co to kecám, prostě Vás přišlo dosti a co je hlavní, uměli jste se bavit a byla parádní atmosféra. Koneckonců podívejte se do fotek jak jste řádili :o)). Všem, co dali přednost této zábavce před zmíněným fesťákem, moc a moc děkujeme a doufáme, že toho nelitujete.

Více už se rozepisovat nemám čas, neb za chvíli odjíždím čundrovat do Beskydských hvozdů. Přejeme Vám krásný začátek léta a užívejte tepla – dlouho tu nebylo. Nyní dáme krátkou pauzu a těšíme se na Vás 22.července, kdy hrajeme ve Mříčné venku na hřišti.

AHOOOJ !!!

Mříčná

Mříčná 22.7. se opravdu povedla. Dobrý kraj, dobří lidé, prostě není co vytknout. Starostlivá pořadatelka – hlavní kápo Jani, o nás pečovala takovým způsobem, že kdybychom včas neutnuli stálý přísun piva a pepermint bourbonu, tak bychom padli za podium už po druhé sérii – ještě že máme rozum! Láďa se postupně vžívá do role zpívajícího bubeníka – za ucho si nandal bezdrátovej mikrofon, takže místy už řveme trojhlasně. Choman se zase rozhodnul, že by bylo fajn mít v kapele ženskou a tak si koupil lehce úchylnou rezavou paruku a všechny nás teď velmi vzrušuje. Naštěstí si po hraní příčesek sundal a už z něj byl zase jen chlap a nemusel se bát spát se mnou na louce. Ranní probuzení už nebylo tak optimistické jako celý večer, ale zvládli jsme to… Z tří set fotek jsem vybral ty nejzdařilejší, tož se podívejte, jak jste řádili.

Vrchlabí, Paseky a Studenec

Po měsíční prázdninové pauze nás čekal víkend, na který budou ještě dlouho vzpomínat hlavně naše orgány… Ale přežili jsme. Tak teď pěkně popořadě vše zrekapitulujeme:

V pátek 18.8. se ve Vrchlabském Kufru konala celkem povedená taškařice „Vánoce v létě“. Nechyběly klasické vánoční propriety jako ozdobený stromeček, smažený kapr s bramborovým salátem, cukroví, vánočky atd. My jsme si, s úctou k Vánocům, dali vepřový steak a pivko, které celý večer roznášela čertice. O zvuk se nám tentokráte postaral Bróňa a myslím, že to hrálo dobře.

Druhý den, v sobotu 19.8., jsme vyrazili trochu výše do hor. Lyžařský areál Pizár v Pasekách nad Jizerou byl již od rána svědkem MTB závodu a u restaurace Hermína se večer konal minifestival za účasti kapel DVC, Need of Activity a na závěr jsme vrzali my. O slovo už se hlásí podzim, takže podium, krom nás, hostilo i nemalé množství dotěrných vos, které nás svými nálety donutili při hraní i tančit – musel na nás být zajímavý pohled :o)). Krom výborného servisu, v podobě jídla a pití, nám pořadatelé zajistili i ubytovaní, čehož jsem nakonec využil pouze já. Depresi, která mne ráno osamoceného probudila, asi nemusím popisovat… Ale jinak to byl MOC povedený večírek a organizátorům tímto děkujeme za pozvání!

Aby toho nebylo málo, tak v neděli 20.8. odpoledne jsme ještě jednou vybalili naše fidlátka, tentokráte ve Studenci, kde Jéňa Horáček pořádal přejezd rybníka a rajčatovou válku. Aby nedošlo k předčasnému vrhání shnilých rajčat po kapele, tak kartony s tímto ovocem byly takticky umístěny nahoře na návěsu, kde jsme hráli. Jediný negativní dopad tohoto jinak dobrého kroku byly opět vosy, kterým se naše muzika líbila natolik, že neváhali za náma letět až z Pasek :o)). Veselá akce, ale zdálo se nám, že na koupání v rybníce už byla přeci jenom trochu zima, což očividně vůbec nevadilo spoustě závodníků.

Roztoky

V sobotu 26.8. jsme zase po čase hráli doma – na Sokolce v Roztokách. Celý den to vypadalo, že Krakonoš poruší roztockou dešťovou tradici, ale večer se konečně obloha zatáhla a krátce po osmé hodině začalo pršet. Vydatný déšť trval 2 hodiny a čím víc pršelo, tím víc přicházelo nových lidí. Velkou poklonu si zaslouží všichni zúčastnění, byla to parádní blátivá párty. Láhev se zeleným obsahem, která kolovala mezi námi na podiu byla plná mátového čaje, aby si náhodou někdo nemyslel, že to byla peprmintka.

Turnov

V pondělí 28.8. nás v Turnovském kině čekalo hodinové koncertní vystoupení. Trošku nezvyk pro naší pokleslou zábavovou kapelu se sklonem k alkoholismu, ale tak nějak to dopadlo dobře. Hned po příjezdu jsme se vydali hledat pořadatele, ale místo toho jsme v pasáži kina našli krásnej bufet. Moclik rovnou objednal 4 pivka a Láďa navrhnul, že to dopijem a v tichosti zmizíme… Tento znamenitý plán bohužel neklapnul, paní pořadatelka si nás v bufetu našla a odvedla do šatny. Takhle krásnou šatnu s vlastní sprchou a záchodem jsme měli naposled… ehm… ještě nikdy. Podium o rozměrech menšího fotbalového hřiště v nás malinko probudilo trému, ale hned po odehrání romantické písně Neděle z nás veškeré obavy spadly. Potlesk si vysloužil i náš sportovní song s nádechem erotiky – Honěná. Takže už i v Turnově – srdci Českého ráje, teď vědí, jakéže umění tvoříme v Podkrkonoší.

Semčice

Tak i v Semčicích, kde jsme v sobotu 2.září předvedli naše divadlo, prodávají ten námi nenáviděný likér zelené barvy. Abychom jej nezatracovali neprávem, podrobili jsme se opět testovací kůře a výsledné zjištění je stejné jako minule – už to pít fakt nikdy NEBUDEM !!! Jinak ovšem byla sranda převeliká – krásný areál na koupališti, lidí sice mnoho nebylo, ale o to víc se uměli bavit. Láďa se dobrovolně ujal funkce neplaceného řidiče se slovy „Mně to je jedno, já chlastat nemusím a klidně to odřídím…“ Myslím, že v 5 ráno na benzínce v Příšovicích už byl jiného názoru :o). Některým z nás však pud sebezáchovy nic neříká a tak šli ještě vést dozajista velmi inteligentní rozhovory do nonstop báru v Turnově. Moclik už domů snad dorazil, ale jestli žije náš technik František, to zatím nevíme. Naposled ho sháněla manželka v neděli v 9 hodin ráno…

Kruh

Náš pojízdný cirkus dorazil v sobotu 23.září do kružské sokolovny. Už při zvukové zkoušce na nás přiběhl pořadatel sousedícího kina se slovy „Co to má znamenat, vedle probíhá biograf, takový rámus tady nesmíte dělat.“ Tak se tímto všem divákům omlouváme za překažený zážitek z filmu Superman, ale věřte, že zvukovku potichu fakt dělat nejde… Jinak byla opět sranda převeliká, povedená pobavka se vším co k tomu patří. Nechtějte ani vědět, čím se v šatně bavil Moclik s Láďou, opravdu nechutné… No, moje a Chomanovo společné probuzení v neděli v poledne v manželské posteli bylo taky dosti překvapující :o).

Martinice

Do Martinic Vás v sobotu 14.10. dorazilo požehnaně a to je paráda. Snad jste se všichni bavili alespoň tak dobře jako kamarádka Jarča, která slyšíce naše tklivé tóny, běžela na sál, klopýtla o schod a na dvakrát si přerazila ruku. Nicméně na zábavě zůstala, bolest utlumila rumíkem a pro sádru si došla až v neděli ráno… To je výdrž :o).
Nic nedbaje mrazivé noci, v půl pátý ráno jsme s Moclikem nad kartonem pleškovýho géčka rozebírali nám velmi blízká témata, jako je např. ropná krize, politický převrat v Zimbabwe, pružnost silikonových ňader, jaderný pokus v KLDR či neuvěřitelné erekce Jihoamerických indiánů. Vše jsme vyřešili, ale nepamatuju si jak…
Ale co si pamatuju zcela přesně, jak Vás kápo Jani zvala na zábavku, kterou pořádá 4.11. Cituji: „…tak ve Mříčný to bude dobrý, budeme tam mít chleba…s gothajem a kyselou okurkou… a taky svařák….a bude to všechno strašně vonět…“ :o)) Jani, už se tam moc těšíme, díky!

Mříčná

Mříčná, sobota 4.11. Po X letech se pořadatelé, v čele s Kápem Jani, odhodlali opět otevřít legendární Liďák a udělat zde tancovačku, jako za starejch časů… A vyšlo to, prostě nádhera. Byla by to věčná škoda, nedělat tady zábavky - útulnej kulturáček, stylová jídelna i kořalkárna „U Kristiána“ (by mě zajímalo, kolik hektolitrů zelený se tu vypilo). Ve fotogalerii už je čerstvá dávka fotek, tak se na sebe můžete podívat, jak jste pařili :o). Já jdu čistit saxofon, neboť v něm mám nalitý pívo, nevíte o tom náhodou někdo něco ??? :-)

Ledce u Mladé boleslavi - prvně s Adélkou

Dnes v půl šesté ráno se naše rádobyhudební těleso vrátilo z Ledců, kde jsme včera – na sv.Martina (11.11.) hráli. Lidí tu mohlo být pravda více, ale ti co přišli se uměli náležitě bavit. Pořadatelům patří dík za pozvání a veselé partičce „Mates a spol.“ děkujeme za vše ostatní, oni už budou vědět… Čarokrásně si s náma zazpívala kamarádka Adélka, která jako jediná z nás má hudební vzdělání, takže je zřejmě v šoku ještě dnes. Pěkný to bylo Áďo, dík! A jestli si někdo myslíte, že jsme takoví magoři a zase jsme skončili na benzínce v Příšovicích, tak máte pravdu, ufff… Problém je akorát v tom, že nám pomalu docházej řidiči. Tentokrát se této úžasné funkce ujal Zdenda a určitě si to nebude chtít zopakovat.

Nedá mi to a musím zde veřejně ocitovat pár nezapomenutelných výroků našeho zvukařského teamu:

1) Cestou do Ledců nám do auta volá Michal, že už je na místě a má postavenej aparát. Slyšíce náš tradiční hlahol pravil: „Kucí, přijeďte dneska střízliví!!“

2) Po zvukovce se ke mně Michal naklonil se slovy: „Choman má dneska ten svátek, tak sem mu tu jeho basu výjimečně pustil.“

3) Rozhovor Michala s technikem Františkem: Michal: Hale vole, máme zvučit nějakej erotickej ples, máš vůbec sako ?? František: Seš asi blbej né, jediný sako co sem měl šlo s tchánem do pece…

Svojek

To, co se dělo v sobotu 18.11. ve Svojku, je těžké popisovat někomu, kdo tam nebyl. Úžasná nálada na sále, ve výčepu, u baru a snad i na záchodech. Tančilo se i o přestávkách, kdy jsme pro změnu pouštěli písničky z českých pohádek, a že Vás to takhle „uchvátí“ jsme tedy nečekali. Skoro nám připadalo, že se o pauzách tančí víc nežli při naší produkci :o)). Děkujeme Vám všem za tuto jedinečnou atmosféru a další velká poklona patří pořadatelům. Jo a ve fotkách si mimo jiného můžete prohlédnout, jak to dopadá, když se někomu nechce chodit po schodech a z kořalkárny jezdí po klandru, viď Zdenečku ???

Příští sobotu hrajeme v kružské hospůdce „Na Rychtě“, kde jsme kdysi začínali s naším orchestrem veřejně vystupovat. Tento večírek bude mít malinko jiný průběh než obvykle – budeme hrát i na akustické kytary a oprášíme tak staré country písně od Bobří řeky… Kapacita krčmy je dosti omezená, tak přijďte včas a raději si rezervujte stůl. Vezměte kolťáky, sombréra, ohnivou vodu, koně přivažte před saloonem a v sobotu AHOJ !!!

Kruh

Sobota 25.11. – Hostinec „Na Rychtě“ Kruh. Kamarádka Sylva provozující tuto krčmu, se rozhodla po třech letech ukončit kariéru a pozvala si náš sbor na rozlučku. Oslavička to byla vskutku pěkná, tančili a skákali jste hned od samého začátku, až jsme měli trošku strach, aby nám někdo nespadl do aparátu. Nakonec jsem se této funkce ujal statečně já a to během produkce, kdy jsem předváděl zřejmě nějakou složitější taneční kreaci a nějak se mi nepovedlo vybrat trylek. Naštěstí to odnesl jen mou hlavou prošlápnutý odposlech…

Teď si s hochama dáme od hraní měsíční přestávku, během které chceme dodělat písně na připravované CD, jež jdeme natáčet, pokud seženeme dostatek peněz, někdy v lednu. Je nám k smrti trapné hovořit tady o penězích, ale bohužel bez nich nic nejde. Pokud tedy někdo znáte generálního ředitele Škody auto, ropného magnáta či majitele pivovaru, který by byl ochoten podpořit naše plánované děcko, tak nás informujte. Odměnou dotyčnému podnikateli bude reklama v bookletu CD a zajistíme i daňový doklad, kterým případný sponzor jistě nerad ošidí náš milovaný a všeprolididělající stát. Děkuji za pozornost.

Vítkovice a Roztoky

Ano, mohl bych se tu teď dlouze a vtipně rozepsat o tom co jsme zažili v pátek 29.12. ve Vítkovicích a v neděli 31.12. v Roztokách… Jenže mně je tak blbě, že sem sotva zvládnul do galerie nahrát fotky z těchto akcí. Tak si je prohlédněte a komentář si domyslete… Každopádně obě akce byly velmi povedené a jsme fakt rádi, že na nás chodíte. Vážíme si toho a děkujeme Vám! Parta věrných si dokonce pronajala autobus a přijela do Vítkovic, kde vytvořili frontu u vstupu :o) To se nám už asi víckrát nestane. Jste hodní, máme Vás všechny rádi !!!