22.02 - Kruh
01.03 - Vršce
22.03 - Svojek
05.07 - Újezd u Přelouče
11.07 - Sekeřice
Poniklá
Fotky z akce
Všem pořadatelům se rok co rok snažíme vysvětlit, aby si nás nezvali na plesy. Nejsme plesová kapela, repertoár máme takový, jaký máme, obléci se do fraku neumíme, polku zahrajeme leda v rytmu SKA a jiné to už s námi prostě nebude. Přesto se občas najde někdo, kdo si to rozmluvit nedá a pak si nás pozve třeba na Sportovní ples, který se v Poniklé konal v sobotu 25. ledna. Taneční páry na začátku večera rozproudila skupina DuoPe a hodinu před půlnocí jsme na podium vtrhli my. Každý muzikant (pokud zrovna nehraje v jednom ze stovek revivalů Kabátu) Vám přesně dokáže popsat tento pocit: Stojíš na podiu, potíš krev a snažíš se změnit okolní svět pracně složenou vlastní skladbou. Po doznění posledního tónu, a po prožití vnitřního orgasmu, přijde z publika výkřik „zahrajte kabáty“. V tu chvíli by člověk nejradši zahodil kytaru, kopnul do bubnů, nachcal do sága, odevzdal rodnej list a šel na bar. Něco podobného se nám stalo už mnohokrát a i v Poniklé se našel domorodec, který od začátku naší produkce stál pod podiem a po každé písničce křičel, ať zahrajeme Pohodu. O přestávce nelenil a požádal pořadatele, aby ho zavedli k nám do šatny. Zde jsem mu pracně (asi 10x) vysvětlil, že Pohodu nehrajeme a ani ji neumíme. Já bláhový si myslel, že bude konečně klid. Kdepak. Opět si stoupl pod podium a trval na Pohodě. Nedalo mi to, sklonil jsem se k němu se slovy, že i kdyby nám to řekl tisíckrát, tak pohodu prostě nezahrajeme. Dále už jsem ho přestal vnímat. Večírek probíhal podle plánu, lidi se bavili, pořadatelé byli spokojeni a opět si nenechali rozmluvit naši produkci v příštím roce. Doslova mi řekli toto: „Kluci, co blbnete, bylo to super. Starší si zatančili na začátku a ostatní se pak vyblbnuli při vaší hudbě. Každej chválil, na baru, všude. Pouze jeden pán odcházel nad ránem domů a u vstupu si stěžoval, že mu kapela slíbila Pohodu a nezahrála ji“. :-)
Moudro na závěr. Už nesčetněkrát jsem slyšel tuto hlášku: „Nevím, co ty lidi na tom chlastu maj“. Na mě tentokrát vyšlo opět kormidlo. Celej večer jsem se nudil a byl protivnej, vypil jsem 7 birelů, na podiu jsem si musel nasadit černý brejle, abych měl klid. Po návratu domů mi hučelo (nejen) v uších, nemohl jsem usnout a ráno jsem měl kocovinu jak po flámu, hlava bolela a vygumovanej jsem byl ještě v poledne. Takže, milé děti, JÁ naopak nechápu, co lidi viděj na tom, že nechlastaj. Děkuji.
Jilemnice
Fotky z akce
Maturitní ples místního Gymnázia se konal v pátek 7.února ve Společenském domě Jilm. Ve stejném to domě má náš soubor i zkušebnu, takže jsme jen vysunuli aparát na podium a po akci zase zasunuli zpět. Takhle by to mělo být všude. No, a jelikož jsme měli tak rychle sbaleno, ušetřený čas jsme se rozhodli strávit o pár metrů vedle, tedy v Zipp báru. Prý jsme tam dokonce i tančili, ale to nemohu potvrdit, neb si na to nevzpomínám. Ovšem velice přesně si vzpomínám na to, že ze spousty skutečně nádherných dívek na mě zbyl opět můj přítel Choman. Cestou z baru jsme nepochopitelně zabloudili a ocitli se na jakési zahradě, ze které nebylo úniku ven. Z jedné strany byla prudká a rozbahněná mez a na straně druhé vysoký plot s ostnatým drátem. Jelikož jsem atlet, tak jsem se rozhodl, že plot přelezu a pak pomůžu překonat překážku svému kamarádovi. Když mě Choman konečně sundal z plotu, tak jsme si vzájemně ošetřili šrámy a vydali se na nelehkou cestu mezí vzhůru. Ještěže to byl letos poslední ples, jelikož naše jediné sváteční oblečení je už nepoužitelné…
Nové fotky z Jilemnice
V galerii si můžete prohlédnout pár uměleckých fotek z maturiťáku v Jilemnici. Fotografovi tímto MOC děkujeme.
Roztoky
Fotky z akce
Kdo zavítal v sobotu 1.března do Roztok, tak si mohl všimnout hnedle několika změn, které v naší kapelce proběhly. Choman se naučil zpívat a hrát na akustickou kytaru, Moclik s holkama si pořídili barové stoličky, jelikož už celej večer nevydržej stát a navíc na barovkách strávili většinu svého „mládí“. Aduš se naučila hrát na piano, Kuky si pořídil další škopky, takže už má bubny i za sebou. Dále máme nové intro a hrajeme písničky, které jsme ještě v životě nehráli (Pocity, Útěk ze snu). No a v této podobě bude Soumrak vystupovat po celý letošní rok. Na příští sezonu zase vymyslíme nějakou brutální změnu, zřejmě přikoupíme více barovek…
Raspenava
Fotky z akce
Hejnická Aprílová zábava se konala v sobotu 29.března v Raspenavě. Teď si asi myslíte, že už mám místo mozku z piva kostku, ale je tomu opravdu tak. Pořadatelé udělali takovouto kamufláž, ale lidi si stejně cestu na sál České besedy našli a již v 8 večer si nebylo kam sednout. Nekecám, to už se dnes jen tak nevidí. Duch tohoto mejdanu se nesl ve znamení Indiánů a kovbojů. Perfektně zorganizované a nacvičené předtančení, půlnoční překvapení, tombola, stylově vyzdobený sál a dokonce i záchody. Před pořadateli smekáme klobouk. Hudebně jsme sice do tohoto večírku úplně nezapadli, ale snažili jsme se náš repertoár pojmout co nejvíce komerčně. Dokonce jsme vyhověli přání a poprvé v životě zahráli „Co jste hasiči“. Zmíněný song obsahuje neuvěřitelné množství akordů – C a G. Choman v průběhu písničky stihl jeden zmrvit a druhý zapomenout.
Cesta domů byla také velice zábavná. Na benzínce OMV v Liberci jsem během snídaně ztratil telefon. Při našem návratu na čerpací stanici už byl personál v družném hovoru s mým bratrem, který byl celý vedle z toho, že mu konečně po roce zavolala nějaká ženská.
Košťálov
Fotky z akce
Letos jsme velikonoční sobotu (19.dubna) strávili v Košťálově na podiu a posléze na baru. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Prodloužené víkendy bych zakázal. Jdu regenerovat…
Bělá a Bakov
V sobotu 17.května jsme měli hrát v Bělé pod Bezdězem. Zima a déšť nám to bohužel znemožnili. O to víc jsme se těšili 24.května na festiválek do Bakova nad Jizerou. Tuto akci naopak překazilo přílišné vedro, které s sebou přineslo bouři jako kráva. Vítr zboural podium dřív, než vše stihlo začít. Prostě "když se daří, tak se daří...".
Doufejme tedy, že se povede alespoň příští víkend, kdy hrajeme odpoledne v Nové Pace na náměstí a večer na motosrazu na Pecce.
Nová Paka a Pecka
Náročný jest život potulného muzikanta… Ani v sobotu 31.května tomu nebylo jinak. Již krátce po obědě jsme vyrazili do Nové Paky, kde se konaly dny česko-polského přátelství. Na podiu jsme vystřídali akustickou verzi kapely Jam Bazar. Nebýt Ondry Pasky ze zmíněné kapely, tak bychom asi ani nebyli schopni zde zahrát, jelikož zvukař nepočítal s takto velkým orchestrem, jakým je Soumrak :-). Naštěstí Ondřej vše zachránil jakousi krabičkou, které se říká „tablet“ a v něm měl údajně digitální pult. Nevedly z toho žádné dráty, takže nechápu, jak to mohlo fungovat, ale fungovalo to. Ondro díky! Jednu skladbu si s náma zcela neplánovaně střihly „jambazarovské holky“, což byla paráda, mít před sebou na podiu 4 kočičky :-).
Čas ovšem kvapil a my už spěchali na Motosraz Pecka, kde jsme vystupovali od 19.hodin. Bylo to velice příjemné hraní a následný večírek jakbysmet. Během mé obchůzky po kioskách jsem ztratil zbytek kapely. Pak jsem našel pouze Dědka – spícího v autě, a okolo se potácejícího Chomana. Choman, spatřiv moje tělo, se ode mne už neodlepil, zřejmě ze strachu, že ho tam necháme. Dokonce se ráno probudil i u mě doma. Preventivní dechová zkouška mu ukázala hodnotu 1,2 promile. V tomhle stavu prej domů nejde. Po společné velkolepé snídani si upravil skóre na krásných 2,6 promile, což už je ucházející stav a tak jsem se ho konečně zbavil…
Židněves
Fotky z akce
Sobotní večer, dne 14.června, patřil zcela jistě festivalu Votvírák v Milovicích, kde vystoupila téměř celá špička české hudební scény. Téměř celá – tím myslím vše, krom Luboše Odháněla a naší partičky :-). My jsme totiž společně hráli v Židněvsi, tedy cca 30km daleko od zmíněných Milovic. Návštěvnost festivalu Votvírák (75.500 píplů) jsme sice nepřekonali, ale i tak se v Židněvsi sešlo několik stovek lidí. Během naší produkce se krásně setmělo a parket se postupně zaplnil tančícími těly. Následně jsme se přesunuli, jak bývá zvykem, co nejblíže k baru. Ale zařekli jsme se, že dnes nebudeme pít (kořalku) – což dodrželi všichni (krom našich krasavic). Poté se Soumrak rozdělil na několik skupin – Aduš odjela domů, neb si nebyla jista, že dojde k autu. Moclik a Kukýno vydrželi na akci až do úplného finále. No a mně s Vendulínou se zželelo abstinujícího řidiče Chomana a jeli jsme též domů (cestou jsme nevynechali ani jednu benzínku, dokonce nám šofér zastavili i u zavřené čerpačky v Nové Pace…). V Kruhu nás mile překvapil otevřený šenk (což bylo domluveno po telefonu) a zde jsme společně strávili zbytek večera. Když jsem kráčel přes kopec do Roztok, tak začínal krásný letní den…
Rohozec
Fotky z akce
17.slavnosti piva Rohozec se konaly v sobotu 21.června. Veliká akce, profi ozvučení, kotel pod podiem jak na Votvíráku, perfektní pořadatelský servis, prostě nádhera. V zákulisí naraženej soudek, ze kterého jsme si mohli libovolně točit pivko, co víc si přát. Cestou domů jsme se tradičně stavili v Turnově na Kebab, páč noční obžérství nas prostě baví. Popíšu Vám příhodu: Turek podává Vendulce Kebab a myslí si, že už ho bloncka drží. Vendulka si zase myslí, že ho ještě drží Turek. Ve finále ho nedržel nikdo, ale naše pohotová bloncka ho zachytila v letu a krásně ho Turkovi rozmázla o maringotku. Česnekový dresing stékal po stěně a Chomanovi to furt něco připomínalo, akorát nevěděl co… Prodejce se omluvil a udělal dámě novou večeři. Vendy do sebe cpe čerstvou kalorickou bombu a polohlasem mi říká „ještěže nás tady nikdo nezná…“. V tom se z fronty u stánku ozvalo „ale my vás známe, taky jedeme z Rohozce“. Jako omluvu jsme tam nechali nějaká cédéčka. V Ankaře teď bude asi největším hitem Holahou… :-).
Víkend plný rokenrolu...
V pátek 27.června si nás do Studence pozval Jéňa Horáček, kterýžto se rozhodl oslaviti své životní jubileum v netradičním stylu – uspořádal festiválek. Akci naprosto excelentně odstartovali Krausberry. Kolem půlnoci přišla řada na nás, v poněkud unikátní sestavě – baskytary se chopil Afroš a druhé kytary Bronson. Jeden kus si s náma zahrál i zmíněný oslavenec, čímž jsme zavzpomínali na kapelu Improvizárium, ve které jsme před deseti lety společně hráli. Pěkné to bylo.
Na spánek moc času nezbylo, ale drsným rockerům stačí dvě hodky. Adélka, která se u mě na víkend ubytovala, ještě v pátek večer vyhrožovala ranním běháním k lesu a zpátky. V sobotu ráno předstírala migrénu, a když jsem ji řekl, že ji to určitě při sportu přejde, tak najednou zjistila, že si doma zapomněla běžecké cvičky… Tak jsme se sebrali a šli do restaurace, proti tomu už nic neměla. Po obědě jsme naložili zbytek mužstva a již ve 14 hodin jste nás mohli vidět na Semilské pouti. V tomto odpoledním čase jsme vůbec nečekali takový ohlas. Po produkci jsme dokonce vyprodali všechna céda, což se nám stalo prvně – možná kvůli tomu, že jsem je zapomenul doma a měl jsem u sebe jen pár kusů, které běžně házíme do publika. Všem, na koho se nedostalo, se fakt omlouvám.
A už zase sedíme v autě, s občasnými zastávkami u čerpacích stanic, se blížíme k Semčicím, kde od 18.hodin startujeme festival Semčické rockování. Hned od začátku se roztančilo několikero krásných slečen a vydržely až do konce. Rychlé pivko v kiosku a frčíme zase dál.
Peřimov nás již přivítal zataženou oblohou a chvíli na to se rozpršelo úplně. Na návštěvnost to snad vliv nemělo, přišlo více než 200 lidí a nálada byla dobrá. Moclik svým nezapomenutelným slovním vtipem uváděl písně jak na běžícím páse. Facebook věnoval všem, kteří si chodí do hospody pomlčet s mobilem v ruce, Zpátky na zem uvedl hláškou, že to je píseň pro parašutisty a bylo toho ještě mnohem víc, ale kdo si to všechno má pamatovat. Bylo to náročné. Na všech akcích jsme se setkali s perfektním pořadatelským servisem a s velikou vstřícností posluchačů. Všude byl skvělý zvuk a perfektní nálada. Zkrátka povedlo se to, díky Vám.
...a tak mě tady máte
Ahoj,
jmenuji se Nellinka Kopáčková a jsem v pořadí třetí soumrakácké miminko. Narodila jsem se minulý týden, ale strejda Pasťa (díky čtvrteční pijatice) zapomněl přesný datum. Vážím něco kolem 3-4 kg a měřím asi půl metru. Zapili mě opravdu důstojně a po námořnicku. Z táty byl cítit rum ještě když si pro mě a pro maminku v pátek odpoledne přijel (řídit musel děda). Já i maminka jsme v pořádku, s tatínkem to je horší. Už se těším, až vyrazím někam na Bigbeat jako prase :-).
Vaše malá Nella.
Brodek
Fotky z akce
Malá víska hned vedle Dětenic, kde nás místní nadšenci každý rok překvapí tím, jak opět vylepšili zdejší kulturní areál. Jenom díky těmto lidem to i v malých vesničkách stále žije a něco se děje. V sobotu 26.července se zde „děl“ Soumrak. Už při příjezdu nás mohutným hlaholem, v Dětenicích před hospodou, zdravila parta místních kamarádů a kamarádek. Skoro mi připadá, že se tu už známe osobně s každým. Ač jsem se snažil, tak žel nezvládnu dát si s každým osobně panáka, takže příští rok si připiju s druhou polovinou obce. Tričko, které jsem na místě činu zapomněl, si vyzvednu někdy během prázdnin a Láďovi děkuji za jeho úschovu. Brodku, děkujeme. Tančili jste už při zvukové zkoušce a z parketu Vás nevyhnal ani déšť, máme Vás rádi.
Bělá pod Bezdězem
Fotky z akce
Prázdniny se zlomily do své druhé půlky a Soumrak, částečně zlomen pátečním mejdanem, vyrazil v sobotu 2.srpna do Bělé pod Bezdězem. Co se dělo v pátek ? Aaaale, opět jsme zapíjeli malou Nellinku a když něco děláme, tak samozřejmě naplno. Choman mi v sobotu v 9.30 poslal SMS zhruba tohoto znění: „po ránu 3,2 promile, to nám ten den krásně začíná…“. A jak začal, tak pokračoval. Bylo nám jasné, že po zmíněné oslavě nebude nikdo z nás schopen řídit, tak jsme si „najmuli“ řidiče Ludvu i s dodávkou. V autě jsme měli veškerý komfort, včetně dvou vestavěných obrazovek, kde běžel jeden klípek za druhým. Rádi bychom těchto služeb využívali i v budoucnu, ale bojím se, že Ludva se nám po této akci bude vyhýbat šíleným obloukem. Nojo, to je prostě Soumrak.
V Bělé se moc lidí nesešlo, ale i tak budeme na akci dlouho vzpomínat. Úžasní lidé, kteří dokázali, že i v malém počtu se nechá udělat veliká zábava. Pořadatel mohl, pravda, vyvěsit trochu více plakátů, neb 3ks jsou skutečně hodně málo, ale nezlobíme se na něj. Akci pořádal od srdce a bylo to z toho cítit. Děkujeme mu, stejně jako všem, kteří dorazili. Příště se nás sejde určitě víc :-).
Cesta domů… V Turnově, ve 4 ráno na benzínce, jsme narazili na krásnou obsluhu. Tato slečna měla nepřeslechnutelný hanácký přízvuk. Po krátkém hovoru už bylo jasné, že je s Olomóce, odkud vlastně pocházím tak trochu i já, i když nyní už tam mám jen úžasného prastrejdu Františka Psotu. Chomana toto naše náhlé setkání natolik zaujalo, že se rozhodl to společně oslavit a koupil mimo Plzní ještě lahev šampusu, kterou jsme se tam jali konzumovati. Jak to asi vypadalo, si umíte všichni představit. Ludvo a Láďo – omluva veliká, už se to víckrát nestane…
Na konci fotogalerie z Bělé se mrkněte na fotku nové kolekce dupaček pro Soumrak bejby :-).
Židněves a Dolní Sytová
Fotky z akce
Pivní fest v Židněvsi byla velice lákavá akce, na kterou, i přes nepřízeň počasí, dorazilo poměrně dost lidí. Díky zkušenosti z minula jsme raději včas odjeli domů, neb třetí neděle v srpnu jest náročná…
Dolní Sytová nezklamala a já prostě ani nemám co napsat. Každoročně jedna z nejlepších našich akcí a cokoliv zde zmíním, tak se budu pouze opakovat z let předešlých. Prostě dokonalá atmosféra, díky všem!
V naší kapele dojde od září k personální změně, takže pokud nás chcete (možná už naposledy) slyšet ve stávající sestavě, tak přijďte v sobotu 23.8. na Nouzov, nebo o týden později do Víchové na SAUNAFEST.
Nouzov
Fotky z akce
Jednu z posledních letošních venkovních akcí jsme zažili v sobotu 23.srpna na Nouzově u Semil. Teplota vzduchu dávala jasně najevo, že podzim nastane již brzy. Naštěstí bylo pivko vychlazené víc než vzduch, takže bylo vlastně teplo. Dorazila spousta lidí a nálada byla skvělá. Kdo pozorně poslouchal Moclika, tak již dnes zná pravdu, s kým se v kapele rozloučíme. Ti ostatní to zjistí příští týden na Saunafestu. Ale kdo ví, možná přijde do Soumraku někdo nový… Nechte se překvapit. :-)
Víchová nad Jizerou
Fotky z akce
Již pátý ročník Saunafestu se konal v sobotu 30.srpna před Solnou saunou ve Víchové. Ještě kolem páté večerní lilo jako z konve a pořadatelé již málem vše vzdávali, ale v podvečer se obloha vyčistila a nastal skutečný masakr. Návštěvnost dosáhla čtyřmístného čísla a kdybych uměl plavat, tak snad skočím z podia do davu. Byli jste úžasní. Pro naši Vendulku to asi bylo nejhezčí zakončení její kariery v Soumraku, dokonce se nám chouda rozbrečela, čehož jsem si já nestihl všimnout, jelikož jsem musel utěšovat zoufalého Chomana, když zjistil, že během našeho vystoupení došla Plzeň. Vendulce ze srdce děkujeme za roky, které jsme společně strávili, nikdy na to nezapomeneme. A kdo ví, třeba se k nám ještě někdy vrátíš :-). Díky.
Jelikož jsme děsně pohlední a vtipní mládenci (a Aduš taky celkem ujde), tak jsme doslova ještě během večera sehnali novou zpěvačku. Na Saunafestu jsme ji všichni viděli prvně v životě a hned zapadla do party. Bylo nutné si ihned prověřit dívčiny kvality, tak jsem ji vzal na RUM, hodila ho do sebe dřív než já a pak s náma kalila až do konce. Vstupní zkoušku splnila, takže byla přijata. V neděli Moclika napadlo, že by bylo ještě dobré, kdyby uměla třeba zpívat. Dohodli jsme tedy na úterek zkoušku a prošla perfektně i tímto zátěžovým testem. Samozřejmě, že se opět jedná o hubenou blondýnku, ale více Vám prozradím až za pár dnů. Těšte se :-).
Nová posila našeho teamu
Nejmladší posilou Soumraku je Kristina Holcová, podkérkonošská to dívenka. Úspěšně prošla vstupním zátěžovým testem - popila s námi větší než malé množství Rumu. Adélka ji už zodpovědně učí kouřit a dokonce jsme zjistili, že Tinka krásně zpívá, což se v kapele vždycky hodí :-).
Hodkovice
Fotky z akce
Premiéra naší nové pěvkyně Tínky proběhla v sobotu 27.září v Hodkovicích nad Mohelkou v Kádéčku. Zahajovali jsme zde trojkoncert kapel Soumrak / Luboš Odháněl / Komunál. Užili jsme si nejen pěkný hudební večírek, ale samozřejmě naše těla nemohla chybět v těsné blízkosti baru. Už ani přesně nevím, co jsme zapíjeli. Připadá mi, že Moclik má už asi 15 dětí a do kapely přišlo nejméně 10 nových zpěvaček. Každopádně když něco děláme, tak to děláme zodpovědně. To se ví. V neděli kolem poledne mi zapípala následující SMS od Vendulky, která po Kruhu drandila s kočárkem a vzpomínala na probdělé noci s náma: „Pasťo, co jste to zase včera měli za mejdan, Choman ještě chrápe v autě před bytovkou…“. Nojo, krapet se to protáhlo. Přítel basák mi ve středu napsal asi toto: „Vole, poslední co si pamatuju je rumová smršť na sále. Do úterý jsem se proklínal. Nevím, kdo nakládal mě a aparát a ani to snad vědět nechci. Já už se za svoje chování ani nestydím, prostě jsem se s tím smířil…“.
Pokud si na YouTube zadáte do vyhledávače "soumrak hodkovice", tak vám to vyplivne spoustu videí z této merendy.
Roztoky
Fotky z akce
Představení Tínky na domácí půdě proběhlo v sobotu 11.října. Publikem byla přijata s neskutečným ohlasem a jsme za to všichni rádi. Škoda, že nám už se tohle nikdy nestane… Pro Tínu to musel být úžasný pocit. Premiérově jsme Vám zahráli pár písniček z připravovaného alba, co na ně říkáte ? Nám se líbí :-).
Dále bych Vám chtěl oznámit, že ode mě odešel můj přítel, se kterým jsem toho hodně prožil. Kdyby mi to alespoň naznačil předem, tak bych si sehnal jiného a předal bych mu všechny zkušenosti, které si pamatoval pouze můj starý kamarád. Nojo, ale on se prostě sebral a je po něm. Sbohem, můj drahý počítači HP. V této souvislosti Vám, jakožto pozůstalým, musím oznámit nemilou věc. Přišel jsem o komplet všechny e-mailové kontakty. Takže těch několik stovek lidiček, kteří se zaregistrovali během 10.let na webu kapely k odběru novinek, tak už prostě máte smůlu. Žádné vtipné pozvánky Vám už posílat nebudu, stejně to už většinu z Vás spíše obtěžovalo :-). Díky za pochopení.
Mnichovo Hradiště
Fotky z akce
Ti z Vás, kteří mají podobné datum výroby jako starší půlka Soumraku, tak jistě dodnes vzpomínají, jak objížděli taneční zábavy, kde hrála kapela Nastarýkolena. Tito matadoři mladoboleslavské hudební scény se po deseti letech rozhodli, že uspořádají vzpomínkový dvojkoncert v původní sestavě – Luboš Odháněl, Láďa Fanta a Franta Brunclík. První vystoupení proběhlo v sobotu 8.listopadu v Mnichově (Hradišti). Již několik dní před akcí byly vstupenky totálně vyprodány. V sedm večer se sál zaplnil k prasknutí a o hodinu déle jsme vlezli na podium my. V podstatě cizí publikum nás přijalo velice vstřícně, za což všem děkujeme. Při písních NSK jsme si zavzpomínali na svoje léta jalový a zjistili jsme, že se vlastně chováme furt stejně jak před těmi X lety. Muži nestárnou.
Od všech interpretů za celý večer zaznělo jen minimum převzatých písní a je tedy úžasné, že i na regionální autorskou tvorbu dokáže přijít spousta lidí. Příští týden si stejný koncert zopákneme v KD Libštát, tak přijďte ukázat, že i v Podkrkonoší se chodí na muziku. Těšíme se.
Libštát
Fotky z akce
Druhý vzpomínkový koncert s NSK se konal v sobotu 15.listopadu v Libštátu. Možná je škoda, že tyto akce byly v plánu pouze dvě a vše je tedy již za námi. Nicméně jsme si to užili se vším všudy. Po dlouhé době mejdan pokračoval až do hodně ranních hodin a Chomanovo tělo se vedle mě válelo ještě v neděli dopoledne. Pravda, dřív jsme si hned po probuzení otevřeli lahváče…, tentokrát jsem nám oboum udělal sklenici šumivého vitamínu C. Choman plnými doušky vypil tento lektvar a s pohledem starého mudrce mi pověděl: „hochu, my dva jsme toho už spolu hodně prožili“. Což je pravda.
Pro nástrojovku jsme si do Libštátu byli schopní si dojet až v neděli večer...
Jilemnice
Fotky z akce
Po dlouhé době jsme zavítali do klubu Továrna v Jilemnici. V sobotu 22.listopadu se zde konala akce, kterou naše kapelka odstartovala již v půl deváté večer. Sice jsme vyfásli začátek, což nikdo nemá moc rád, ale my se pak přesouváme na bar, takže nám to nijak zvlášť nevadí. Musím zklamat Tonyho Maršálka, který vešel do šatny, přísným pohledem si změřil střízlivého Chomana a skoro střízlivého mě, načež pravil: „vy dva se koukejte zase pořádně nalejt, ať si mám v pondělí ráno o čem číst na webu…“. Tentokrát jsme byli vzorní hoši (tedy alespoň Choman). Mě a Moclika Aduš vozila po okolních lokálech a strašně si pochvalovala, jak ji to s náma baví, že se jí vůbec nechce jet domů... :-)
Mříčná
Fotky z akce
Jelikož obdivujeme všechny revivalový kapely a obzvláště revivaly českých kapel, který normálně fungují a hrají, tak nás napadlo, že by bylo dobré založit revival Soumraku. Vyhlásili jsme tedy konkurz, ale nikdo se nepřihlásil… Tak nám nezbylo nic jiného, než si založit svůj vlastní revival sami. Premiéru jsme měli jako předskokani před originál Soumrakem v sobotu 27.prosince ve Mříčné. Oprášili jsme starý vykopávky, jako jsou Honěná, Ladyboy atp. Možná budeme v této myšlence pokračovat, jelikož v kotlině České fungují repliky víc než originály. Než bychom tedy nechali někoho cizího, aby se napakoval tím, že nás bude napodobovat, tak se raději budeme napodobovat sami :-).
No a jak to ve Mříčné vlastně vypadalo? Bylo to moc fajn. Parta fanoušků až z Kralup nad Vltavou nás obdarovala Plzeňským kartonem, což byl pro mnohé z nás jediný vánoční dárek :-). Ve finále jsme se o posledních pár lahviček málem porvali. Ovšem to, co by nikoho nenapadlo ani ve snu, tak se stalo skutečností. Adélka, náš dýmící trpajzlík, který v kapele funguje jako udržovač věčného ohně, přestala kouřit. Věru nevídané, tohle nepředpovídali ani staří Mayové. Zábavu jsem tradičně uzavíral já s Chomanem. Dokonce jsme panu správci pomohli zamknout zamrzlý zámek u hlavního vchodu do Liďáku a pak už jsme v mrazivé temné noci zůstali před kulturákem jen my dva… Rok 2014 definitivně končí, ale žádná velká předsevzetí si nedáváme. Rádi bychom v příštím roce vydali nové CD, rádi bychom jaksepatří oslavili výročí 10 let Soumraku a rádi bychom to všechno přežili.